Historie kaváren v Orientu i v Evropě: První šálky tmavého moku chutnaly jako saze a podávaly se zásadně s cukrem a kořením

Kavárny v Orientu

Další část vyprávění je shodná. Jakmile lidé zjistili, že nápoj připravený z těchto bobulí pomáhá v soustředění a zahání ospalost, káva se vydala na vítěznou cestu světem. Kávovníky se nejprve pěstovaly na Arabském poloostrově, v Sýrii a v Turecku. Ruku v ruce s rozmachem kávy se začaly objevovat i první veřejné kavárny.

První zmínka o kavárně pochází z roku 1475, kdy byl v Istanbulu, tehdy ještě nazývaném Konstantinopol, otevřen obchod s názvem Kiva Han. V Kiva Han se pravděpodobně podávala turecká káva, která je oblíbená dodnes (nepleťme si ji ale s „českým turkem“, tedy s mletou kávou zalitou vroucí vodou).

Pravá turecká káva se připravuje v džezvě, do které se nasype jemně mletá káva (cca 2 kávové lžičky na jednu porci), přidají se 2 lžičky krupicového cukru a špetka kardamomu. To se zalije 100 ml studené vody, přivede k vodu varu a rychle odstaví z ohně. Vzniklá pěna se nechá spadnout a celý proces vzkypění/odstavení se opakuje ještě dvakrát. Pak se káva přeleje do hrnku a podává. Tento způsob přípravy se dodnes praktikuje v mnoha arabských zemích a káva takto uvařená je velice silná a povzbuzující. 

Káva jde do světa

Kávová kultura se velmi rychle rozvíjela a kavárny se rychle staly známými jako místa setkávání a politických diskuzí. Na počátku roku 1500 dokonce byly kavárny islámskými vůdci na čas zakázány, protože podle nich tato shromaždiště údajně podporovala rozvrat.

Evropané zpočátku nevěděli, co si o podivném novém nápoji myslet. V roce 1610 si po Turecku cestující britský básník sir George Sandys všiml, že Turci seděli „většinu dne a povídali si“ nad kávou, kterou popsal jako „černou jako saze a chutí jim ne nepodobnou“.

V 17. století se káva z Turecka dostala do Itálie a pak do zbytku Evropy. Kavárnám se nejvíce dařilo v Itálii a v Rakousku. Podle některých historických pramenů kávu do Vídně dovezl a první kavárnu tam otevřel roku 1529 cestovatel Franz Georg Kolschitzky. Tomu se také přisuzuje „vynález“ filtrování kávy a přidávání mléka, smetany a cukru.

Evropa si kávu postupně oblíbila

První kavárna v Benátkách je spojena s rokem 1683. Určitě překvapí, že ještě dříve si kávu mohli vychutnat Britové, kde byla uvedena do provozu kavárna už v roce 1652! A káva si postupně získávala oblibu, i když v první polovině 17. století byla stále ještě exotickým nápojem stejně jako kakao nebo čaj.  

Kavárny vzaly Evropu útokem a staly se místem, kam především intelektuálové chodili diskutovat. V roce 1689 se dočkala i Paříž své Cafe de Procope přímo naproti Comedie Francaises, a to díky italskému přistěhovalci Francois Procopeovi.

Kavárny v kontinentální Evropě byly rovnostářskými místy setkávání, kde podle foodtimeline.org „...muži a ženy se mohli bez jakýchkoli neslušností stýkat jako nikdy předtím. Mohli se scházet na veřejných místech a povídat si“.

Burza v kavárně

Koncem 17. století se kavárny spolu s kolonizátory dostaly za velkou louži. V roce 1670 Dorothy Jonesová z Bostonu oznámila, že ve svém novém podniku bude podávat kávu a čokoládu a tento nápad se rychle ujal. Ve stejném roce byla otevřena kavárna New York Merchants' Coffee House, která si vysloužila pověst „rodiště americké unie“. 

Tontine Coffee House v New Yorku na rohu ulic Wall a Water Street navštěvovalo tolik obchodníků, že tam nakonec byla otevřena i newyorská burza.

Káva od „Araba“ v Praze

Na své si brzy přišli i kavárenští povaleči v českých zemích. Káva je spojena se jménem Georgia Deodata Damascenuse, kterému se kvůli jeho orientálnímu oblečení říkalo „Arab“. (Že by později Maryša v slavné divadelní hře nakupovala u „Araba“, a ne u „Žida“?)

Damascenus v roce 1714 na konci Karlova mostu v části Malé Strany začal prodávat kávu. Nešlo ještě o klasickou kavárnu, ale dnešním úhlem pohledu o verzi stánkového pouličního prodeje. Damascenus si tak vydělal peníze, které použil na otevření první opravdové pražské kavárny v domě U Zlatého hada. Tu provozoval až do své smrti roku 1730. Zemřel symbolicky přímo v kavárně.

Náš tip: Dostali jste na kávu chuť? Z kávy (a ke kávě) si můžete upéct podle našeho videoreceptu Cukroví - kávová srdíčka.

Zdroje informací: foodtimeline.org a coffeeaffection.com