Jídelníček Marie Terezie: Milovala šneky z kynutého těsta, ujížděla na sladkém a prosadila pěstování brambor

Francouzské lahůdky vyměnila za rakouskou kuchyni

Marie Terezie však výrazně podporovala regionální kuchyni, což bylo v té době nezvyklé. Chutnaly jí pokrmy typicky rakouské, proto si pozvala Evu Mühlbauerovou, tehdejší slavnou šéfkuchařku a majitelku legendárního „Gasthaus zum Wilden Mann“ na Kärntner Straße, aby jí připravila menu složené pouze z rakouské regionální kuchyně.

Mühlbauerová se toho zhostila na jedničku s hvězdičkou a panovnice ji za to patřičně císařsky odměnila. Podstatné je, že (zřejmě k nelibosti Františka Lotrinského) se na jídelníček rakouské císařské rodiny dostala ryze rakouská jídla.

Račí maso i hrachová polévka 

A co si Marie Terezie oblíbila? Nejvíc ji nadchli šneci z kynutého těsta s náplní z račího masa s máslem. Nešlo o žádnou „minutku“, ale o pokrm, který vyžadoval dostatek času na přípravu i zručnost kuchařů.

Hrášková polévka, kterou císařovna také měla ráda, byla na přípravu rychlejší, specifickou chuť jí dodaly kousky uzené ryby. Zbavená kůže, vykostěná a na malé kousky nakrájená ryba se vložila do polévkové mísy a poté přelila vroucí polévkou.

Janovské paštičky

Janovské paštičky byly zajímavým předkrmem i typickým drobným jídlem jen tak pro „zakousnutí“. Šlo ve vroucí osolené vodě spařené kousky telecího masa, smíchané s cibulí, česnekem a sekanou petrželkou. Směs se ochutila muškátovým oříškem a sušeným rozmarýnem, osolila, opepřila a pekla zabalená do koleček z listového těsta.

Pokud se nedržel půst (a katolicky vychovaná Marie Terezie ho přísně dodržovala), každý den byla na císařském stole drůbež. Většinou kuře, ale také kapoun nebo slepice.

Milovala kuře à la zajíc

Císařovně zachutnalo kuře à la zajíc, které poprvé ochutnala, když ho připravila právě Eva Mühlbauerová. Také nešlo o nijak rychlé jídlo, protože kuře se den předem nakládalo do marinády z červeného vína, vinného octa, kořenové zeleniny, cibule a nastrouhané kůry z citronu i pomeranče. Kousky kuřete se druhý den osmažily a omáčka ochutila máslem a zakysanou smetanou. Přílohou byly houskové knedlíky.

A aby toho nebylo málo, císařovna také „ujížděla“ na sladkém a po dobrém a vydatném obědě či večeři následoval dortík. Není divu, že tento styl stravování přinesl panovnici kila navíc a také výčitky a varování dvorního lékaře.

Bramboroví kazatelé propagovali brambory

Marii Terezii však vděčíme za rozšíření jedné základní suroviny, bez které si naši českou kuchyni nedovedeme představit – a to jsou brambory. Ty se ještě 17. století  pěstovaly především v Itálii jako krmivo pro prasata.

Když v druhé polovině 18. století vypukl hladomor, Marie Terezie nechala tuto hlízu dovézt z Pruska a nařídila, aby ji zemědělci pěstovali na jídlo. K tomu spustila dnešními slovy „marketingovou kampaň“ a pověřila kněze, aby chodili po venkovských staveních a vysvětlovali lidem, jak jsou brambory skvělé. Těmto kněžím se dokonce říkalo bramboroví kazatelé.

Marie Terezie překvapivě nezemřela (zřejmě) na obezitu, ale na zápal plic po lovu na bažanty.

Náš tip: Na císařském stole by se určitě vyjímal i králík v pikantní marinádě podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:

wikimeat.at: Speisen unter Kaiserin Maria Theresia

servus.com: Ein königliches Menü à la Kaiserin Maria Theresia

news.at: Maria Theresia: 8 Dinge,die Sie noch nicht wussten

amainfo.at: Historisches zum Erdapfel