Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

„Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček“ aneb Květnové pranostiky našich předků
Zdroj: Pixabay, Karl Egger

V květnu se často „láme“ počasí. Řádí Pankrác, Servác i Bonifác, ale i Žofie. Co naši předkové zjistili a jaké pranostiky na květen vymysleli? Přečtěte si jejich moudra na průběh tohoto měsíce.

Pranostiky na květen

Květen je měsícem rozkvetlých stromů, voňavých luk a prvních teplých dnů. Naši předkové, kteří byli úzce spjati s přírodou a jejími proměnami, si všímali počasí a přírodních jevů, a díky tomu vytvořili řadu pranostik. Ty jim pomáhaly lépe se připravit na nadcházející období – zejména na léto a sklizeň. Pojďme se podívat, co nám květnové pranostiky vzkazují.

Květen a počasí

Významným dnem byla filipojakubská noc, čili 1. května. Říkávalo se: „Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude útulný rok.“

V květnu se často lámalo počasí. Teplé dny mohly být vystřídány studenými rázy počasí, proto pranostiky upozorňují zejména na tzv. „ledové muže“ (Pankrác, Servác a Bonifác, 12.–14. května), kteří mohli přinést poslední mrazy. Dnes je počasí více proměnlivější a v posledních letech nebývají tyto dny příliš mrazivé. Přesto jsou zahrádkáři v tuto dobu stále velmi opatrní. 

„Pankrác, Servác, Bonifác, ledoví muži, spalují mrazem ovocné zboží.“

„Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.“

Pozor si lidé dávali také na svátek sv. Žofie (15. května), která byla spojována s posledním chladným počasím.

„Svatá Žofie políčka často zalije,“ nebo také „Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.“

Květen a zemědělství

Pro zemědělce byl květen důležitým obdobím – setí a sázení muselo být dobře načasováno. Pranostiky tak nabízely rady, kdy je vhodné začít pracovat na poli.

„Kdo v máji zasívá, Stvořiteli se podobá.“

„Studený máj – v stodole ráj.“

„Když se v máji blýská, sedlák si výská.“

„Májová kapka platí za dukát,“ nebo také „Májová vlažička – naroste travička; májový deštíček – poroste chlebíček,“ a podobně „Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček.“

Déšť v květnu byl vnímán jako požehnání – zajišťoval dobrou úrodu. Sucho naopak předznamenávalo chudý rok.

Jarní

Jarní jídelníček fandí zdravým a odlehčeným receptům. Tělo potřebuje po chladné zimě dodat vitamíny, a tak bychom mu je měli dopřát. Základem jsou rozhodně čerstvé bylinky, které začínají růst a dají…

Květen a příroda

V přírodě se květen nese v duchu bujného růstu a kvetení. I tyto změny se promítly do pranostik:

„Májová rosa dává travám sílu.“

„Na mokrý květen přichází suchý červen.“

„Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.“

„Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.“

Lidé vnímali propojení mezi stavem přírody a budoucí úrodou velmi citlivě. Jakékoliv odchylky byly v květnu považovány za předzvěst problémů v dalších měsících. Dnes máme pranostiky spíše jako zpestření a můžeme přemýšlet nad chytrostí našich předků.
 

Náš tip: Mezi dobroty, které si vychutnáváme v květnu, patří chřest. Přichystejte si podle následujícího video receptu vařený chřest se sýrovou omáčkou: 

Témata

Komentáře

]