Markéta Babenberská: Manželka Přemysla Otakara II. zůstávala v ústraní, pro krále zajišťovala pečení až dvaceti druhů chleba

Určena pro uzavírání důležitých sňatků

Její osud se podobal tehdejším dcerám mocných vladařů. Markéta Babenberská se narodila kolem roku 1204 do rodiny štýrského a rakouského vévody Leopolda VI. a jeho manželky Teodory. Otec ji už v dětství zasnoubil s anglickým králem Jindřichem III., o sňatek s Markétou projevil zájem i francouzský či uherský dvůr.

Nakonec byla roku 1225 provdána za římského krále Jindřicha VII. Štaufského. Ten zemřel v roce 1242 a dospělosti se nedožili ani dva společní synové.

A přestože po dalším manželství zjevně netoužila a odešla do kláštera, sehrála důležitou roli v boji o babenberské dědictví.

Přemysl Otakar II. na scéně

Boj o přízeň důležité vdovy nakonec vyhrál devatenáctiletý český král Přemysl Otakar II. Ne snad, že by se dvořil přímo o třicet let starší Markétě, šlo o výsledek diplomatických jednání rakouské šlechty.

Český panovník tak legálně získal významné území a k tomu tak trochu navíc stárnoucí Markétu. Nutno podotknout, že šlo o dámu velice tolerantní a s nadhledem. Takže zatímco si mladičký král užíval hojného počtu milenek a počal několik nemanželských dětí, Markéta dohlížela na chod královské domácnosti.

Oblíbená zvěřina a labutě

Středověká šlechta se v jídle neomezovala a stoly se musely prohýbat mísami s jídlem. Markéta Byla ze Štýrska zvyklá především na zvěřinu, která se servírovala i na dvoře českého krále. 

Mezi mnoha z podávaných chodů byla vždy drůbež, velice často labuť, protože dlouhý krk tohoto ptáka se přímo nabízel k plnění různými masovými, zeleninovými či chlebovými nádivkami.

Masové pečínky se ochucovaly medem, doplňovaly o cibuli, česnek nebo  křen, a voněly kořením. Šlo o o kmín, majoránku a dobromysl (oregano), na kuchyni panovníka nechyběl jalovec či koriandr.

Spousta druhů chleba

Přílohou k masu, ale také k rybám či sýrům byl samozřejmě chleba. Možná překvapí, že středověká kuchyně znala kolem dvaceti druhů. Klasický z bílé mouky, chleba žemlový nebo z jáhlové mouky, pekly se chleby i žaludové či pohankové. A to jen zlomek. Na dvoře krále Přemysla Otakara II. se o pečení chleba starala Markéta. Jde trochu o nadsázku, protože nikdo by neočekával královnu v zástěře u pece. 

Královna Markéta si najala speciálního sluhu, kterému se říkalo chlebarius. Ten dohlížel na výběr a nákup správné mouky na chleby a pečivo, na přípravu chlebového těsta i na pečení. 

Manželství Přemysla Otakara II. a Markéty netrvalo ani deset let. Král potřeboval potomky, které mu manželka nemohla dát. Papež nakonec manželství prohlásil za neplatné, záminkou byl Markétou nezrušený slib čistoty, který složila v klášteře po smrti prvního manžela.

Markéta s radostí opustila Prahu a roku 1260 se vrátila  do kláštera v Křemži, kde v říjnu 1266 zemřela. Přemysl se roku 1261 oženil s mladičkou vnučkou uherského krále Kunhutou. Ale to už je zase jiná královská pohádka...

Zdroje informací:

epochaplus.cz: Na přemyslovském dvoře se peklo dvacet druhů chleba

dotyk.cz: Jak jedli na středověkých hradech: Strašné obžerství končilo nechutným rituálem

dotyk.cz: Markéta Babenberská: Manželka Přemysla Otakara II. trpěla za svou ošklivost

stoplusjednicka.cz: Ať se stoly prohýbají: Troufli byste si na českou středověkou hostinu?