„Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.“ Co můžeme podle lidových pranostik očekávat v srpnu za počasí i úrodu

Srpnové pranostiky

Srpnové nebe bývá modré a pole zlátnou pod žhnoucím sluncem. Právě srpen je měsícem, kdy doznívá léto a příroda se pomalu připravuje na příchod podzimu. Po staletí lidé pozorovali oblohu, vítr, rosu i chování zvířat a své poznatky otiskli do lidových pranostik.

V době moderní meteorologie znějí některé pranostiky úsměvně, přesto v sobě nesou staletí pozorování přírody. Život našich předků však na těchto zjištěních závisel a propojení člověka s cykly přírody pro ně bylo nezbytností.

Pranostiky nemusí působit jen jako nostalgické připomínky dob minulých, ale mohou také přinášet inspiraci a vybízet nás k vnímání detailů, rytmu roku a k větší všímavosti vůči světu kolem nás. Co nám tyto moudré věty říkají o srpnu a jak moc se jimi můžeme řídit i dnes?

Srpen – měsíc úrody i varování před zimou

V minulosti byl srpen jedním z nejdůležitějších měsíců pro zemědělce (a stále je). Nastávala sklizeň obilí, dozrávalo ovoce i zelenina a každý den na poli a v sadu rozhodoval o tom, jaká bude zima. Pranostiky tak často souvisí se sklizní, počasím, a dokonce i s vírou a svátky.

Co se říkalo?

„Srpnové slunce má zlaté ruce.“ Slunce pomáhá dozrávání obilí a plodů, proto je srpen spojován s hojností.

„Co červenec nedovařil, srpen nedopeče.“ Pokud bylo chladné léto, srpen to už nezachrání.

„V srpnu již každý den o slepičí krok se krátí.“ Připomínka, že dny se neúprosně krátí a zima se pomalu blíží.

Pranostika „V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš míti vína dosti,“ odkazuje na nutnou podmínku dostatečného slunečního svitu a tepla při dozrávání hroznů a blížící se vinobraní, které bývá v září.

„Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.” Letošní rok zatím není na houby příliš bohatý. Pokud se na ně přesto vydáme a podaří se nám z lesa přinést domů pár kousků, můžeme si přichystat některé z výborných jídel s houbami. 

Pranostiky podle svatých

Řada pranostik se váže ke konkrétním svátkům. Lidé věřili, že počasí v den určitého světce ovlivní zbytek měsíce nebo i další sezonu.

4. srpna – sv. Dominik
„O svatém Dominiku hromy bijí bez deště.“ Hrozí dusné počasí, kdy bouřky nemusí přinést úlevu.

10. srpna – sv. Vavřinec
„Na svatého Vavřince slunce ještě mocně praží.“ „Svatý Vavřinec – první podzimec.“
Po tomto datu může počasí začít připomínat blížící se podzim.

15. srpna – Nanebevzetí Panny Marie (Velká Matka Boží)
„Panna Maria naplňuje žito do klasu.“ „Na Velkou Matku Boží vlaštovka od nás nehrozí.“ Pranostiky spojené se sklizní i s odletem tažných ptáků.

Letní recepty

Ačkoliv každý, kdo není školou povinný, si nemůže užívat výsadu letních prázdnin, v nejteplejším období roku máme všichni tendenci tak trochu zvolnit a užívat si sluníčka a krásného počasí. Kdo by…

Úroda v srpnu a předpověď zimy

Srpnové pranostiky často hodnotí i nadcházející období:

„Je-li v srpnu velké horko, zima bude krutá.“ Lidé se domnívali, že extrémy jednoho období předpovídají opak v tom následujícím.

„Srpen z počátku – chleba dost, ale málo piva.“ Říkávalo se, že pokud je suchý začátek měsíce, sklidí se dobře obilí, ale chmel a ječmen pro pivo mohou trpět.

„Jsou-li v srpnu hřiby, bude v zimě sníh.“ Z výsledků aktuální houbařské sezony lidé odhadovali nadcházející počasí.

Náš tip: Přineste si poklady z lesa a připravte si houbovou omáčku podle našeho videoreceptu.