Dělnické rodiny před sto lety: Za mzdu 180 korun měsíčně se moc nepořídilo, kilogram masa stál 16 korun, sádla 18 Kč a pivo 3 Kč

Konec 20. let v Československu

Rok 1918 byl významným mezníkem v našich dějinách – 28. října  vzniklo samostatné Československo. První republiku si však často idealizujeme. Je pravda, že tehdy byly položeny základy demokracie, ale během pouhých dvaceti let její existence se objevovaly také mnohé problémy. 

Záměrně se soustředíme na konec 20. let. To byla doba, kdy se nová republika rozvíjela a kdy se relativně dařilo i jejím občanům. Pak přišla velká hospodářská krize s rozsáhlou nezaměstnaností, která mj. vyústila v nástup fašismu. 

Kolik peněz měly dělnické rodiny?

My se podíváme na život dělníků a jejich rodin, resp. na to, jaké potraviny si mohli za svou mzdu koupit a co z nich mohly hospodyňky uvařit. Podle údajů Českého statistického úřadu se denní mzda dělníků v roce 1929 pohybovala kolem 30 korun, to bylo týdně (pracovalo se i v sobotu) asi 180 korun (pro výplatu se chodilo každý týden). O něco nižší výplatu nosili pracovníci textilních továren, vyšší například hutníci. Kvalifikovaní řemeslníci ale měli i 270 korun týdně.

Nutné životní minimum bylo drahé

Peníze, o kterých se tu hovoří, musely rodinám zajistit veškeré náklady, jako bylo bydlení, otop, oblečení, boty, hygienické potřeby, případně školní potřeby pro děti a někdy třeba jízdné na vlak do zaměstnání. Pánská bavlněná košile stála v té době 24 korun, polobotky kolem 100 korun. 500 kg hnědého uhlí šlo pořídit za 22 korun, kilo jádrového mýdla, které sloužilo na mytí i praní prádla, za 8 korun.

Pokud rodiny nežily ve vlastním domě, musely platit nájem. Jeho přesnou výši můžeme určit jen obtížně, protože šlo o dohodu pronajímatele a nájemce bez pravidel a regulace. Uvádí se částka 500 Kč za rok, což měsíčně mohlo být mezi 40 a 50 korunami. To se pochopitelně lišilo podle místa, nejdražší bylo bydlení v Praze.

Na kolik vyšel nedělní oběd?

Když hlava běžné rodiny se třemi či čtyřmi dětmi přinesla každý týden 180 korun, na vyskakování to moc nebylo. Kilogram chleba stál necelé tři koruny, 1 kg brambor 55 haléřů, 1 vejce 75 haléřů, 1 litr mléka 2 koruny, 1 kg mouky 3,40 Kč.

Pokud hospodyně koupila kilogram hovězího za 15,45 Kč, uvařila z něj vývar a maso použila do omáčky. Vepřovou pečeni mohla pořídit za 16 až 18 korun. Je jasné, že víc masa si rodina dovolit nemohla. Když ještě jako přílohu uvařila třeba knedlíky a upekla nějakou buchtu (1 kg mouky 3,40 Kč, 10 vajec 7,50 Kč), zbytek týdne musel pokrýt chleba či brambory.

Co na chleba a ke chlebu?

Chleba se většinou konzumoval suchý a jeho kousky se lámaly do čaje nebo kávy. Káva nebyla samozřejmě pravá (za 1 kilogram pražené kávy se platilo více než 40 korun), ale její náhražky z žita či čekanky.

Máslo bylo drahé, kilogram stál více než 25 Kč, levnější sádlo vyšlo na 18 Kč/kg. Nahradit se oba tuky mohly margarínem, jehož kvalita nebyla nijak zvláštní, ale i ten stál kolem 15 korun/kg.

Život za první republiky nebyl pro dělníky a jejich rodiny snadný. Zajít si s kamarády do hospody a dopřát si dva půllitry piva, to znamenalo vydat 2,95 Kč a za každou cigaretu 1 korunu. V případě, že živitel rodiny přišel o práci, dostával pouze tzv. žebračenky (poukázky na jídlo a oděv), které nestačily pokrýt potřeby. Proto pak muži hledali příležitostné práce (např. údržba zahrady), ženy se snažily přivydělávat si praním a spravováním prádla.

Lépe na tom byli úředníci, učitelé a další kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Ale to zase někdy jindy.

Zdroje informací:

idnes.cz: Jak se žilo před sto lety? Někdo bez koupelny, někdo s milionem ročně

csu.gov.cz: Přehled průměrných mezd a maloobchodních cen v bývalém Československu

idnes.cz: Co se dalo v historii koupit za sto korun