Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jak se žilo zemědělcům za první republiky? Hlady netrpěli, ale museli se spokojit s tím, co jim rostlo na poli a běhalo po dvoře
Zdroj: Wikimedia Commons, Wikmacwik, Own work, CC BY-SA 4.0

Československo za první republiky patřilo k předním evropským průmyslovým státům, přesto překypovalo množstvím orné a velice úrodné půdy. Zemědělci tvořili důležitou součást společnosti, protože se starali o její výživu. Jejich soběstačnost v jídle byla vykoupena nikdy nekončící dřinou u menších rolníků a nutností neustále investovat do zemědělského nářadí, techniky i lidské síly u bohatých sedláků.

Pár historických faktů

V nově vzniklém Československu v roce 1918 patřila velká většina zemědělské půdy i lesů šlechtě a církvi. V roce 1919 byl přijat tzv. záborový zákon, na jehož základě došlo k zestátnění zemědělské půdy a pozemkové reformě. Majitelům nad 150 hektarů byla půda vykoupena za nízkou cenu a rozdělena rolníkům, kteří si ji za relativně malý peníz koupili. To se dotklo především šlechtických rodů včetně Habsburků i církve.

Zatímco rozvoj průmyslu v Československu nabral rychlé tempo, zemědělství fungovalo podobně jako v 19. století. Stroje, které urychlovaly práci a ulevovaly rolníkům, si mohli dovolit jen bohatší statkáři.

Kolik si statkáři vydělali?

Bylo zvykem, že pod jednou střechou žily dvě až tři generace. Statkáři byli většinou zcela soběstační v zajištění základních potravin. Pěstovali obilí, brambory a zeleninu, chovali prasata, hovězí dobytek, kozy, ovce a drůbež i králíky. Na zahradě rostly ovocné stromy. Mouku, maso, vejce nebo mléko, tedy máslo i tvaroh, měli vlastní stejně jako čerstvé a konzervované ovoce a marmelády z něj. Přebytky pak prodávali, což byl jejich jediný finanční příjem

A kolik peněz si mohli vydělat? Záleželo na velikosti statku a schopnostech hospodáře. Úrodu ovlivňovaly rozmary počasí, prodej potravin pak situace na trhu. Podle dat Českého statistického úřadu byl v roce 1930 průměrný měsíční plat 789 Kč (9 488 Kč za rok). To prosperující statek přinesl majiteli i několik desítek tisíc za rok.

Část příjmů bylo nutné investovat zpět, tedy do osiva, do modernizace strojů nebo nákupu hospodářských zvířat. Zaplatit se museli čeledíni, děvečky a další pomocníci.

Dokupovaly se jen nezbytné suroviny

Zatímco dělnické rodiny za první republiky neměly nijak pestrou ani obzvlášť zdravou stravu, na venkově to bylo jiné. Těžká práce na statku vyžadovala dostatečný příjem kalorií a většinou se nelišila strava majitelů a jejich zaměstnanců.

Hospodyně se snažily vyjít s tím, co „rostlo na poli a běhalo po dvoře“, dokupovaly se jen nezbytně nutné suroviny. Šlo například o cukr (přes 6 Kč za kilogram), sůl (cena se lišila podle kvality, kilo od několika desítek haléřů), případně kávu a čaj (za kilogram kávy i čaje se platilo přes 40 korun). Rozhodně se neutrácelo za exotické ovoce, zahraniční sýry nebo návštěvy restaurací.

Jak se vařilo na statku?

Uvedený jídelníček je obecný, rozdíly vždy byly mezi jednotlivými regiony. Káva, resp. její náhražka v podobě melty nebo cikorky, s mlékem a k ní krajíc chleba představovala běžnou snídani. Někdy se podávala i hustá zeleninová polévka. K obědu samozřejmě opět vydatná polévka, podle sezóny bramborová, zeleninová nebo z luštěnin. Následovaly například brambory nebo různé kaše polité cibulkou smaženou na sádle, výjimkou nebyla ani sladká jídla. Sladké kaše, nudle s mákem, vdolky, buchty s povidly, mákem či tvarohem, ovocné knedlíky nebo koláče byly často druhým chodem.

Na večeři mohly být pečené nebo vařené brambory s tvarohem a mlékem, polévka a k ní chleba, případně zbytky od oběda. Maso, silné hovězí polévky se zavářkou, případně vlastní uzené, klobásy či zabijačkové speciality, byly na stole vždy v neděli. Případné zbytky se pak zužitkovaly během týdne, například se zapekly domácí těstoviny se zbytkem uzeného.

Venkovský život 20. a 30. let nebyl žádnou romantickou idylkou, těžká práce často lidem poznamenala zdraví. Celosvětová hospodářská krize československé zemědělství tvrdě zasáhla, mnoho rolníků se zadlužilo. Léta druhé světové války přinesla povinné odvody a přísné kontroly, nadějný poválečný rozvoj na desítky let skončil v 50. letech násilnou kolektivizací.

Zdroje informací:

csu.gov.cz: Přehled průměrných mezd a maloobchodních cen v bývalém Československu

ct24.ceskatelevize.cz: Sedláci se uplynulé století potýkali s rozmary nejen počasí, ale i vládních ideologií

dotyk.cz: Co se jedlo za první republiky: Nejpestřejší jídelníček měli učitelé a úředníci

agroportal24h.cz: 101 let od vzniku Československa, jak vypadalo zemědělství kolem roku 1918

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli