Jak moc nám škodí „éčka“ v jídle? Způsobují obezitu i deprese, řiďte se pravidlem 0-1-5 a neuděláte chybu, říká odbornice

Jídlo plné chemie 

Regály supermarketů jsou plné barevných obalů, lákavých příchutí a slibů. Tyčinka s oříšky, cukrovinky v akci, salám, který tak krásně voní, croissant v plastu... Všechny tyhle potraviny obsahují řadu éček, barviv, stabilizátorů a jiných přídatných látek. Asi tušíme, že zdravé moc nejsou.

A pak jsou tady potraviny, které matou. Tyčinka se „zdravým proteinem“, jogurt bez cukru, snídaňové cereálie nebo „limonáda light“ se tváří zdravě, jenže velká část těchto výrobků také patří do kategorie vysoce průmyslově zpracovaných potravin – tzv. UPF. Vědci a výživoví experti z celého světa varují: Každodenní konzumace těchto potravin prokazatelně škodí. 

Ultrazpracované potraviny mají vysoký obsah cukru, soli, tuku a aditiv (barviv, stabilizátorů, sladidel...) a při časté konzumaci poškozují zdraví, což už je potvrzeno mnoha studiemi. V České republice jde o zhruba polovinu všech potravin, v USA je to dokonce 70 %. 

Laboratoř na talíři  

„Ultrazpracované potraviny si můžete zjednodušeně představit tak, že jde o produkty, které spíš vznikly v laboratoři než v kuchyni. Obsahují emulgátory, aromata, sladidla, barviva, modifikované škroby… a často minimální množství skutečné potraviny,“ vysvětluje pro Toprecepty.cz expertka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková. A dodává, že tyhle potraviny jsou navržené tak, aby chutnaly, byly levné a vysoce návykové.

Patří sem třeba tavené sýry, „sýrové“ pomazánky, ale i proteinové pudinky a proteinové tyčinky s nekonečným seznamem aditiv, uzeniny, paštiky, slazené müsli, průmyslové pečivo, sladké snídaňové cereálie, balené sušenky, oplatky, chipsy, instantní polévky nebo nápoje s aromaty a sladidly. Tedy to, co si mnoho lidí běžně dává do nákupního košíku a nevadí jim to.

Co hrozí? Od nemocí po emoce

Výzkumy v posledních letech mluví podle expertky jasně. Pravidelná konzumace těchto potravin vede k horší regulaci hladu, častějšímu přejídání, obezitě, vyššímu riziku diabetu 2. typu, více zánětům v těle, vyššímu riziku srdečně-cévních onemocnění, narušenému střevnímu mikrobiomu, horšímu spánku a vyššímu výskytu depresivních symptomů.

Základní pravidlo ohledně množství ultra-zpracovaných potravin ve stravě je podle Margit Slimákové jednoduché: „Nemusí to být nula, ale nemá to být základ jídelníčku. Když jsou UPF výjimkou, tělo to zvládne. Když jsou normou, projeví se to dřív nebo později.“ A co tedy jíst? Margit má jasné doporučení: Jezte skutečné jídlo! Co to přesně je, vysvětlíme níže. 

Co je skutečné jídlo? 

„Jsou to potraviny základní a minimálně průmyslově zpracované a jídla z nich. Skutečné jídlo je to, co vyrostlo, pobíhalo, plavalo nebo vyrostlo ze země – a co poznáte na první pohled. Bez složitého seznamu ingrediencí, bez náhražek a chemických triků,“ vysvětluje pro web Toprecepty.cz Slimáková.

Patří sem například maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce, luštěniny, brambory, ořechy a semínka, nedochucené mléčné výrobky (bílý jogurt, kefír, sýr) nebo obiloviny v přirozené podobě (rýže, pohanka, oves)

„Ve skutečnosti můžete jíst skoro všechno, jen si vyberete poctivější verzi. Místo ochuceného jogurtu vezmete bílý a přidáte ovoce. Místo proteinového pudinku volte tvaroh. Místo sušenky hrst ořechů nebo kvalitní čokoládu. Nejde o zákaz, ale o volbu. Skutečné jídlo existuje, je ho dost a chutná lépe – jen není tak barevné a „zábavné“ jako UPF,“ dodává expertka a popisuje jednoduché pravidlo, jak se v obchodě zorientovat i bez větších znalostí. 

Jak poznat, co dát do košíku? Tři jednoduchá pravidla

Nemusíte stát v uličce s mobilní aplikací a číst dlouhé seznamy aditiv. Odbornice doporučuje zjednodušit si to na minimum:

1. Potravina nemá složení? Je to nula éček? Skvělé!
   Zelenina, ovoce, maso, vejce, luštěniny, rýže, brambory, ořechy, semínka… to je přesně to, co chcete. Není nad čím přemýšlet.

2. Má 1–3 ingredience, kterým rozumíte? V pořádku.
   Ovesné vločky, tvaroh, máslo, čerstvý sýr, kvasový chléb, bílý jogurt... Těchto potravin se nemusíme bát a není třeba ani složitě pátrat na obalu. Zároveň platí, že jsou potraviny, které mají i víc než 3 složky a také to není chemická laboratoř. Ale měli bystě těm složkám rozumět na první dobrou. Například tyčinka, v níž jsou datle, kokos, káva, vanilka a kešu se svým složením řadí mezi potraviny vhodné, přestože má složek pět. 

3. Má dlouhý seznam, obvykle nad 5 ingrediencí (někdy i 15 a více), který připomíná chemické skriptum? Nechte to být.
   Pokud nerozumíte polovině výrazů, je to jasná stopka. Přitom ani nemusíte vědět přesně, co je to benzoan či dusitan sodný, nebo kolik je druhů siřičitanů. Jakmile je jídlo v obalu a ve složení najdete slova typu glukózo-fruktozový sirup, modifikovaný škrob, stabilizátor, barvivo a tak dále, neberte to. „Stačí tohle pravidlo aplikovat jednou, naučit se to. Příště už člověk ví,“ dodává Slimáková. 

A my na závěr přidáváme oblíbené heslo: If nature didn't make it, don't take it! Neboli: Pokud to nevyrobila sama příroda, neberte to. Nemusí to platit pro všechno a vždy, ale mělo by to platit pro většinu jídel a ve většině případů. 

Zdroje informací: 
Idnes.cz, Seznam.cz, Cnn.com