Silvestr v dobách socialismu: Chlebíčky a jednohubky, estrády s Menšíkem a Bohdalkou a oslavy v obýváku

Silvestr před rokem 1989

V současnosti se na mnoha místech konají velké silvestrovské večírky, slaví se na náměstích, lidé chodí do restaurací na speciální silvestrovská menu, pořádají párty na horách nebo dokonce vyrážejí přivítat Nový rok k moři.

V minulosti se žádné okázalé oslavy nekonaly a většina lidí trávila poslední den roku doma nebo u přátel či příbuzných. Na stole nesměly chybět mísy s chlebíčky a jednohubkami a zábavu zpestřily silvestrovské estrády, které běžely v televizi až do pozdních nočních hodin.

Oslavy v práci a u televize

Před rokem 1989 bylo zvykem chodit na Silvestra normálně do práce. Ani tehdy se ale většinou moc nepracovalo a spíš se už v podnicích pomalu začínalo se slavením. Odsud pak lidé obvykle mířili domů, kde v oslavách pokračovali. Při zmínce o silvestru v dobách před revolucí si pamětníci obvykle vybaví televizní estrády. S nimi jsou totiž silvestrovské oslavy spjaté asi nejvíc.

Tato pásma různých vtipných scének a hudebních vystoupení se předtáčela už dlouho dopředu a účinkovaly v nich snad všechny slavné osobnosti tehdejší doby, od herců po zpěváky. Začínala v pozdních odpoledních hodinách a trvala často až přes půlnoc, což už samo o sobě bylo výjimečné. Legendární byly hlavně Silvestry s hercem Vladimírem Menšíkem, později silvestrovská vydání Televarieté s Jiřinou Bohdalovou a Vladimírem Dvořákem. 

Chlebíčky mnoha verzí

Aby čas u televize hezky ubíhal, nesmělo chybět pořádné občerstvení. To byly hlavně chlebíčky – s vlašákem, pochoutkovým salátem, šunkou či jinými uzeninami, s tresčími játry, liptovskou, krabí či rybičkovou pomazánkou, třenou nivou nebo dalšími dobrotami, ruská vejce nevyjímaje.

Chlebíčky se často připravovaly doma nebo se kupovaly v lahůdkářstvích. Třeba v Praze se pro ně chodilo do vyhlášených podniků, jako byl Zlatý Kříž na Jungmannově náměstí, k Paukertovi na Národní třídě či do Gastronomu Na Příkopě. Pořídili jste tam nejen již hotové chlebíčky, ale i suroviny na ně. Třeba do Zlatého Kříže se dlouhé roky chodilo pro jejich vyhlášenou majonézu, kterou tu prodávali na váhu.

Jednohubky a tyčinky

Ti, kterým se nechtělo dělat velké chlebíčky, se spokojili s jednohubkami obloženými kouskem sýra, plátkem salámu či klobásy nebo potřenými pomazánkami a ozdobenými sterilovanou kapií, mandarinkou z kompotu, hroznovým vínem nebo třeba kouskem vlašského ořechu.

Oblíbenou chuťovkou byly i jednoduché domácí tyčinky z listového nebo tvarohového těsta, které se vyválelo, nařezalo rádýlkem a pak posypalo solí, paprikou nebo kmínem. Na půlnoc se obvykle chystal ovar či ovarové koleno, hlavně na venkově, kde se pořádaly zabijačky, případně guláš nebo gulášová polévka.

Co se tenkrát popíjelo?

I když nebylo k dostání tolik alkoholických nápojů jako dnes, poměrně vydatně se i popíjelo. Ti, kteří měli tu možnost, nakupovali alkohol na oslavy v Tuzexu nebo ve výběrových prodejnách ESO, kde se daly koupit i zahraniční destiláty. „Šampáňo“ bylo k dostání hlavně to ruské – Igristoe. Ve 40. letech se ovšem objevil i první český Bohemia Sekt, který byl tenkrát poměrně drahý, obyčejnější alternativou bylo třeba rovněž perlivé Avanti.

Populární byly tehdy i vermuty – většina lidí se ale musela spokojit „jen“ s českou Tesavelou, která měla připomínat italské Cinzano, jež bylo vzácné a podpultové. Na domácích oslavách bývalo jednu dobu v módě připravovat bowli – nápoj s ovocem, tvrdým alkoholem a šumivým vínem, který se podával v míse, nabíral naběračkou a dokázal na druhý den zajistit slušný bolehlav.

Se sektem se často míchal i nápoj zvaný lední medvěd, v němž se sekt kombinoval s vodkou. V průběhu večera se ovšem popíjela i stolní vína. K nejznámějším značkám patřily třeba Ostravský kahan, Kláštorné červené, Ludmila, Hradní svíce, Pražský výběr a Staroměstské červené.

Náš tip: Jednoduchým pohoštěním na silvestra bývaly už v minulosti tyto tyčinky z listového těsta, které snadno uděláte podle našeho videoreceptu.