7 nejčastějších chyb při pikýrování paprik: Důležité rady pro nezkušené pěstitele

Pikýrování je přesazování maličkých sazenic (semenáčků) do větších kelímků nebo květináčků. Pikýrování paprik se provádí, jakmile semenáčky dorostou do ideální velikosti pro přesázení – tzn. nejsou ani velké ani malé. Při pikýrování nezkušení pěstitelé často chybují, a rostlinám se pak nedaří, často živoří a někdy dokonce uhynou. V článku poradíme, jak přesazování provádět, aby papriky dobře prospívaly.

Časté chyby při pikýrování paprik

Papriky mají svá specifika, stejně jako například rajčata. Když s paprikami budeme správně zacházet, bude se jim dařit a přinesou bohatý užitek. Před pikýrováním rostlinky zalijeme, aby se s nimi lépe manipulovalo. V následujících řádcích se zaměříme na časté chyby.

1. Příliš brzké nebo pozdní pikýrování: Vše má svůj správný čas, a pro pikýrování to platí také. Ideální chvíle nastává, když mají semenáčky první pravé lístky. Dokud mají pouze dva děložní lístky, tak jsou rostlinky příliš jemné a choulostivé, při přesazování se snadno poškodí. Pokud jsou naopak už větší, narůstá i jejich kořenový systém a kořínky vedle sebe rostoucích semenáčků se vzájemně proplétají a snadno poškodí. Stručně řečeno – příliš malé semenáčky jsou na přesazování slabé, přerostlé se zase už hůře ujímají.
2. Příliš hluboké nebo mělké vysazení: Pěstitelé paprik mívají obvykle zkušenosti i s rajčaty, u kterých je to jinak. Vysazují se hlouběji a na stoncích si vytvoří další jemné kořínky. Papriky ale hlouběji nevysazujeme, na stoncích by nejenže kořínky nevznikly, ale kvůli hlubší výsadbě by nejspíš začaly zahnívat. Papriky vysazujeme ve stejné hloubce, ve které rostly, nanejvýš jen trochu níže. Chybou by bylo i příliš mělké vysazení, odkryté kořínky by snadno zasychaly.
3. Nevhodná velikost květináčků nebo kelímků: Ideální je velikost o objemu cca 0,5 litru s hloubkou 8–10 cm. V příliš velkém květináčku se drží vlhko, ale malé kořínky k vodě nedosáhnou. Důsledkem často bývá zahnívání. Malé nádobky zase nedovolí rostlinám dostatečně tvořit kvalitní kořínky.
4. Poškození semenáčků při přesazování: S rostlinkami je potřeba opatrně zacházet. Křehké jsou stonky, které se snadno zlomí, i jemné kořínky. Nejlepší je rostlinky podebrat lžičkou nebo pikýrovacím kolíkem a přesadit i se zeminou. Pokud je rostlin vedle sebe více, vyjmeme je všechny a pak je teprve opatrně oddělíme. Výhodnější bývá vzít rostlinky za děložní lístky než za tenký stonek.
5. Nevhodný substrát: Mladé kořínky jsou velmi jemné a krásně rostou v kyprém, lehkém a vzdušném substrátu, který má jemnou strukturu. Pokud je vysadíme do těžké půdy, třeba rovnou donesené ze záhonu, obvykle není výsledek dobrý. Substrát si buď koupíme nebo namícháme. Častou chybou je použít substrát v nevhodné teplotě. Pikýrování provádíme často doma na kuchyňském stole, ale substrát si doneseme z chladu. Je potřeba počkat, až se zahřeje na pokojovou teplotu. Před vysazováním substrát navlhčíme, aby zakořeňování probíhalo hladce.
6. Nevhodná zálivka: Malé rostlinky zaléváme ke kořenům. Kelímky nebo květináčky, do kterých je vysazujeme, musí mít odtokové otvory. Ideální je zálivka do podmisek. Při zálivce přímo na rostliny a listy hrozí jejich zahnívání. Půdu necháme po zálivce před dalším zalitím oschnout, ale ne úplně vyschnout. Rizikové je také přemokření.
7. Nedostatečné osvětlení: Brzy po přesazení sazenice chráníme před ostrým slunečním světlem. Asi za dva dny už budou méně choulostivé. Rostliny potřebují dostatek světla, jinak se budou vytahovat a budou neduživé. Dáme je na dobře osvětlený parapet.

Pěstování paprik je záležitostí na celou řadu měsíců. S výsevem semínek začínáme už v únoru, tedy přibližně 2,5 měsíce před výsadbou sazenic na konečné stanoviště. Správně načasované přesazování nám umožní vypěstovat krásné a životaschopné rostliny, které přinesou vytouženou úrodu. 

Když odpovíte na anketní otázku, hned se dozvíte, jak odpovídají ostatní čtenáři.

Mohlo by vás také zajímat, proč sázet papriky po dvou.

Přejeme hodně radosti při pěstování a bohatou úrodu.