Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zdravá zelenina bez chemie? Vyzkoušejte bylinné zálivky a postřiky
Zdroj: Pixabay,Dominik Karkika

Zálivky a postřiky z běžně dostupných bylin podporují zdravý růst zeleniny, kterou pěstujeme na zahradě. Působí jako hnojivo, které má pozitivní vliv na správný růst, kvalitu a plodnost rostlin. Některé zálivky poslouží i k ochraně rostlin (např. před houbovými chorobami), ale význam mají především pro prevenci, protože jejich účinek nebývá tak razantní jako u chemických prostředků.

Výhodou je, že si bylinné zálivky a postřiky zvládneme připravit snadno a zadarmo. Nemají nežádoucí vedlejší účinky, ani nehrozí nepříznivé působení na hmyz a různé živočichy. Používat je k rostlinám můžeme opakovaně, dokonce i těsně před sklizní. 

Jak připravit zálivky a postřiky

Pokud vám roste na zahradě kopřiva, kostival, přeslička, heřmánek či např. měsíček lékařský, určitě je výhodně zužitkujete. Dále potřebujete vodu, nejlépe dešťovou (měkkou). Známe více možností, jak postřik či zálivku připravit:

  1. Zákvas: Velmi jednoduchá metoda, při které dáme do sudu čerstvě natrhané byliny (stačí i sušené), zalijeme je vodou a necháme za občasného promíchání kvasit. Jak dlouho kvašení trvá? Při teplém počasí počítejte přibližně dva týdny.
  2. Odvar: Nastříhané nebo nařezané rostliny zalijeme studenou vodou, necháme 24 hodin luhovat a poté povaříme mírným varem po dobu cca 30 minut. Po vychladnutí použijeme.
  3. Výluh: Byliny zalijeme horkou vodou, necháme stát asi 15 minut v zakryté nádobě, pak scedíme a po vychladnutí využijeme.

Konkrétní postup přípravy se může lišit podle zvolené byliny. Přípravky obvykle ředíme vodou.

Oblíbené zálivky a postřiky

Přípravky používáme buď k zálivce ke kořenům rostlin (k jejich výživě) nebo jako smáčedlo na listy (např. k ochraně před houbovými chorobami nebo nežádoucím hmyzem). Vyzkoušet můžete:

  • Kopřivový zákvas: Zřejmě nejoblíbenější prostředek můžeme našim rostlinám dopřávat po libosti. Nať kopřivy (mladou, ještě bez semen) dáme do sudu a zalijeme vodou, potřebujeme přibližně 1 kg natě na deset litrů vody. Sud nestavíme do stínu, ale právě naopak, aby dobře probíhalo kvašení. Obsahem sudu občas zamícháme, kvašení tím ještě podpoříme. Přibližně za dva týdny hotový zákvas ředíme vodou v poměru 1:10 a používáme především pro zalévání plodové a košťálové zeleniny, tedy druhů náročných na živiny. Zaléváme je ke kořenům, k zálivce využijeme i rostlinné zbytky z kopřiv.
  • Kostivalový zákvas: Postupujeme obdobně jako u kopřivového zákvasu. Používáme pro druhy náročné na živiny. Vzhledem k tomu, že kostivalu obvykle nemáme tolik jako kopřiv, můžeme obě byliny míchat.
  • Měsíčkový zákvas: K jeho přípravě použijeme kromě listů a stonků měsíčku i květy. Jinak postupujeme stejně jako u předchozích zákvasů. Měsíčkový zákvas působí ozdravně a posiluje rostliny.
  • Cibulový zákvas: Připravuje se z cibulových slupek a používá se jako prevence proti houbovým chorobám.
  • Přesličkový odvar: Používá se ředěný vodou jako prevence proti houbovým chorobám. 
  • Česnekový výluh: Rozmačkané stroužky česneku zalijeme horkou vodou a necháme je vyluhovat nejméně 5 hodin. K postřiku proti houbovým chorobám používáme výluh.
  • Tip: Nasekanou kopřivovou nebo kostivalovou nať můžete dávat ke kořenům sazenic rajčat při jejich výsadbě, nebo v malé vrstvě do okolí pěstovaných rostlin, nať působí jako hnojivo.
Budeme rádi za vaše tipy a zkušenosti s výrobou domácích postřiků a zálivek. Můžete je našim čtenářům napsat do komentářů pod článkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přidat komentář

Další tipy a triky