Herec Milan Enčev se během natáčení odbývá bagetami. Doma ale zvládne svíčkovou, rajskou i knedlíky

Rychlá záchrana z benzinek

Milan Enčev se objevuje v televizních seriálech a občas i na divadelních prknech. Právě dokončil natáčení seriálu Kriminálka Anděl, na chvilku se vrátil do Ulice a objevil se i v Ordinaci v růžové zahradě. Vedle herectví se nyní chce více věnovat zvířatům. Jako dobrovolník pomáhá na veterině. Není to přitom poprvé, co se vydal mimo hereckou dráhu. Zkušenost má i jako sanitář v nemocnici, kde veřejně upozornil na nevhodné zacházení s pacienty.

Pracovní tempo se podepisuje i na jeho jídelníčku. Přiznává, že během natáčení na jídlo často zapomíná a rychlou záchranou bývají bagety z benzinek. O to víc si pak užívá domácí kuchyni. V rozhovoru mluvil o oblíbených jídlech a vaření, ale také o období, kdy kvůli tlaku na vzhled bojoval s bulimií.

Milane, jak se stravujete během náročnějších dnů? Stává se vám, že kvůli práci jídlo odbýváte nebo na něj úplně zapomenete?

Dost často se mi stává, že na jídlo úplně zapomenu, ale samozřejmě herecký život je o bagetách a čerpacích stanicích, takže nejčastěji jím nějakou bagetu a ještě to velmi nezdravě zapiju energetickým nápojem. Jsem docela rád, když pak přijedu domů a mám nějaké jídlo, které uvaří moje milovaná žena.

Mluvil jste otevřeně o tom, že jste v mládí trpěl bulimií. Kdy jste si uvědomil, že už nejde jen o snahu zhubnout, ale že je to problém?

Tak to bylo takové klasické, že ten tlak v uměleckých profesích byl dost velký na to, aby člověk vypadal dobře, a tak jsem spadnul do bulimie. Stalo se to součástí mého každodenního rituálu, který jsem opakoval někdy i 15× za den, když už jsem skoro nemohl chodit a plival krev. Řekl jsem si, že něco musím změnit.

Co vám nakonec nejvíc pomohlo se z bulimie dostat?

Myslím, že pevná vůle. Řekl jsem si prostě, že nechci takhle žít, a zvládl jsem to úplně sám. Prostě jsem přestal.

Ovlivnila tahle zkušenost váš dnešní vztah k jídlu?

V tomhle asi trochu zklamu. Ale musím říct, že asi ne. V podstatě si dávám pořád to, co mi chutná. Akorát už nechodím na záchod to vyzvracet.

Jsou nějaké návyky, které jste si po té zkušenosti nastavil a držíte se jich dodnes?

Tak snažím se pít hodně vody na večer místo sladkých šťáv a samozřejmě nejíst. Ideální pro mě je jíst do šesté hodiny večerní a potom už ne.

Hlídáte dnes, co jíte, nebo se naopak snažíte nad tím moc nepřemýšlet?

Jídlo se snažím v podstatě neřešit, ale samozřejmě jak přibývá věk, přibývá i břicho. Tak když už přes něj nevidím, řeknu si, že je čas trošku ubrat.

Co máte ze všeho nejraději? Existuje jídlo, které byste mohl jíst pořád?

Ano, bramborový salát s řízkem a taky langoše. Miluji totiž českou kuchyni. 

Kdo u vás doma častěji vaří?

Myslím, že hodně nachystám já a potom moje žena. Tak nějak se střídáme. Oba dva umíme vařit dobře.

Jaké jídlo umíte připravit nejlépe?

Díky mámě jsem se toho naučil hodně. Nemám problém uvařit svíčkovou, rajskou nebo knedlíky.

Jakou kuchyni máte nejraději?

Musím říct, že miluji tu thajskou. Jezdíváme tam přes zimu a užívám si to neskutečně. Musím přiznat, že na rozdíl od té české mi po ní není těžko.

Náš tip: Zkuste si připravit hovězí líčka dušená ve vlastní šťávě podle našeho videoreceptu.