Kouzlo Orientu na vašem svátečním stole: Upečte si hříšně sladké marokánky

U nás jen bez konopí

V dnešních receptech na marokánky, hlavně v těch českých, už hašiš samozřejmě nenajdete. S ním by ostatně byly Vánoce hodně veselé. Do původního arabského pečiva se ale tato droga z konopí přidávala, a vlastně někde stále přidává. Hašiš nebo vůbec konopí se totiž v arabském světě používal jako léčivo nebo jako prostředek k meditaci. Není určitě náhoda, že většina hašiše pochází z Maroka, stejně jako marokánky, jak již napovídá jejich název.

Od kuliček k placičkám

Marokánka je vlastně jen zkrácený název slova marocká placička. Na úplně stejnou sladkost v Maroku nenarazíte, dalo by se o nich říct, že jsou marockou kuchyní spíš inspirovány. Jejich předobrazem byla zřejmě marocká sladkost mahjoun ze sušeného ovoce, medu, ořechů, másla, čokolády, aromatického koření, jako je skořice, muškátový oříšek, kardamom či zázvor a pořádné dávky hašiše či konopí. Všechny tyto ingredience se rozemelou na pastu podobnou džemu, z níž se pak nejčastěji tvarují kuličky, které se obalují v nasekaných oříšcích. Podle webu Californiaweedblog.com vznikl recept na mahjoun dokonce mnohem dřív, než do Maroka přišli Arabové, a pochází od místních berberských kočovných kmenů. V Maroku se do cukroví používají hlavně datle, z oříšků pak zase mandle, pistácie či kešu. Místo klasického másla se často dává přednost přepuštěnému máslu ghí, které je v orientálních kuchyních oblíbené. V českých placičkách se často datle nahrazují rozinkami a kandovanou pomerančovou či citronovou kůrou nebo vůbec kandovanou pestrobarevnou směsí ovoce a zmiňované druhy oříšků zase nasekanými arašídy. Kromě kuliček mahjoun se marokánky nápadně podobají italskému cukroví zvanému florentýnky. Ty se ale naopak vyvinuly z pečených sušenek Biscotti Fiorentini, které pocházejí z italské Florencie, a jsou vylepšené kandovanou citronovou kůrou a třešněmi.

Dolaďte si je podle své chuti

Marokánky patří k poměrně jednoduchým druhům cukroví. Z těsta se tvoří jen placičky, které se pak pečou v troubě při nižší teplotě, aby zůstaly měkké. I když jsou většinou hodně sladké díky kandovanému ovoci a ještě přidanému cukru, ve skutečnosti tak kalorické být nemusí. Do původního marockého cukroví se ani cukr nepoužívá, sladké je hlavně díky datlím, případně je možné přidat na doslazení jen trochu medu. Výhodou marokánek je, že si do nich můžete přidat přesně to, co máte rádi. Kromě datlí jsou výborné i se sušenými švestkami, meruňkami nebo třeba brusinkami. Z ořechů jsou vhodné třeba i lískové nebo vlašské či pekanové. Navíc se do nich dává i poměrně málo mouky, kterou pak snadno nahradíte pro celiaky bezlepkovou. Marokánky se tradičně z jedné strany máčí do rozpuštěné čokolády, pokud si ale hlídáte štíhlou linii, klidně ji můžete vynechat. Pochutnáte si na nich i tak.