Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Slepičí vejce v kuchyni používáme na vaření či pečení téměř každý den. V obchodech ještě poměrně často narazíme na ta křepelčí, ta ostatní jsou poměrně vzácná. V některých kuchyních světa se ale používají úplně běžně. Jak se liší jednotlivé druhy vajec, které lidé běžně konzumují?

Křepelčí vejce

Malá drobná kropenatá vajíčka křepelek seženete z těch méně obvyklých druhů asi nejsnáze. Pro svou malou velikost (mají cca 11 g) se často využívají na různé jednohubky nebo chlebíčky, jsou totiž ideální ozdobou. Nevýhodou je jejich tenká skořápka, kvůli niž se hůře loupou. Nejlepší je trochu poválet po rovné ploše a pak opatrně oloupat. Zato se ale kratší dobu vaří, jen cca 3-4 minuty. Mají překvapivě velké žloutky, navíc jsou poměrně bohaté na různé živiny a antioxidanty, obsahují hlavně hodně vitaminu B, selenu, riboflavinu a cholinu a také trochu železa. Pokud byste jimi chtěli nahradit slepičí vajíčko, museli bystě použít 4-5 křepelčích. Mnohem lepší je ale je uvařit samotná natvrdo nebo z nich udělat volská oka. V malé podobě vypadají efektně. Chuťově se ale podobají slepičím.

Vejce od perličky

Perliččí vajíčka jsou poměrně vzácná. Vyznačují se hodně tvrdou skořápkou, která umožňuje delší skladování vajíček. Vydrží až 11 měsíců; pro srovnání slepičí jen 28 dní. Jsou menší než slepičí, váží kolem 25-40 g.  Jedno slepičí vejce se rovná přibližně dvěma vajíčkům od perličky. Díky menší velikosti jim k uvaření natvrdo stačí jen 4 minuty. Perliččí vejce má krémovou barvu a světle hnědé skvrny, užší konec vajíčka je špičatější, než u toho slepičího. Má také jiný poměr žloutku a bílku, žloutku je v něm mnohem víc. Chuťově jsou mnohem aromatičtější, stejně jako maso z perliček, po uvaření jsou ale jemnější a téměř se rozplývají na jazyku.

Slepičí vajíčka

Slepičí vajíčka jsou v naší kuchyni nejběžnější. Připravujeme je natvrdo, naměkko, do skla i luxusní ztracená Benedikt, dáváme je do těsta na koláče i palačinky. I když se nějakou dobu řešilo, jak zdravé je vajíčka konzumovat kvůli vysokému obsahu cholesterolu. Nakonec se však došlo k závěru, že zdravému člověku nijak neuškodí a 1-2 vajíčka denně jsou v pořádku. U vajec spousta lidí řeší jejich kvalitu a zda pocházejí od slepic z volného chovu. Tomu, jak poznat původ vajíčka podle razítka na skořápce, jsme se věnovali v jednom z našich předchozích článků.

Pokud by vás ale zajímalo, proč jsou některá vajíčka bílá a jiná hnědá, není to podle barvy peří, jak se někteří domnívají, ale podle barvy lalůčku pod uchem slepice. Pokud jsou bílé, snáší slepice bílá vajíčka, u slepice s tmavě červenými lalůčky mají vajíčka hnědou skořápku. Někdy se můžete setkat i s vajíčky namodralými nebo nazelenalými. U některých nosnic se totiž na konci produkce vajec uvolňují pigmenty, jež skořápky obarvují. Červené pocházejí z krve, žluté ze žluči. Zelený odstín má pak na svědomí zelené barvivo biliverdin obsažené ve žluči.

Kachní vejce

Vejce od kachen se nějakou dobu netěšila dobré pověsti, neboť prý často byla zdrojem salmonely. Tomu lze ale předejít správným skladováním vajec při teplotě kolem 20 °C a také dostatečnou tepelnou úpravou. Vzhledem k jejich velikosti (cca 90 g) je nutné je vařit asi 15 minut. Nejlepší jsou v úpravě natvrdo, neměly by se připravovat nahniličku nebo míchaná. Zajímavé na nich je, že po uvaření má bílek namodralou barvou a žloutek načervenalou.

Barva skořápky pak záleží na plemeni – může být čistě bílá, nazelenalá nebo krémově zbarvená. Obvykle je silnější než u slepičích vajec. Kachní vajíčka chutnají podobně jak slepičí, jsou ale mastnější, vzhledem k velikosti obsahují také  o trochu víc cholesterolu. Kachní vejce se s oblibou používají v asijské kuchyni, kde se z nich připravuje nechvalně proslulá specialita balut. Jde o pokrm, který by většina lidí nepozřela ani za nic – stará známá vejce se zárodkem.

Husí vejce

Podobné vlastnosti jako kachní vejce mají i ta husí. Nejsou sice tak mastná jako ta husí, mají ale víc olejnatou příchuť. Na chuť nejsou moc dobrá, tedy za předpokladu, že byste je chtěli konzumovat samotná. Výborná jsou ovšem v moučnících, těsto krásně zvláční. Vyžadují opravdu dlouhé vaření, vážit mohou až 200 g, proto je nutné je vařit dlouho, určitě nejméně 15 minut. I u nich je totiž mnohem vyšší riziko nákazy salmonelózou.

Pštrosí vejce

Obři mezi vajíčky váží 600–1500 g a mají opravdu silnou skořápku, kterou je poměrně těžké rozbít.  Vyžaduje to již o trochu víc zručnosti než v případě jiných vajec a často i vrtačku. Pštrosí vejce jsou dvacetkrát větší než slepičí, nutriční hodnotou mají ale podobnou vajíčkům křepelčím. Vyznačují se poměrně velkým žloutkem a mají příjemnou chuť, která se hodně podobá vejcím od slepic. Pokud byste je chtěli uvařit, vyhraďte si na to aspoň hodinu. Mnohem častěji se ale pečou nebo se jen obsah vyfoukne a pak je můžete připravit jako míchaná nebo z nich udělat omeletu. Díky jejich velikosti ale jedním vajíčkem nakrmíte klidně celou rodinu. Jak je rozbít se můžete podívat na následujícím videu: 

 

Zdroje informací:
Healthline.com
Kavapo.cz
Slepicar.cz

 

Témata

Recepty k tomuto článku

Marie

Náhodný recept Zobrazit více

Nejnovější recepty Více