Chlebíčky, karafiáty, ruská vejce, spousta alkoholu a rakvičky se šlehačkou aneb Jak se u nás dřív slavil MDŽ

MDŽ není český svátek

O MDŽ si spousta lidí myslí, že jde o socialistický svátek. Je sice pravda, že v zemích východního bloku se slavil asi poměrně okázale, komunističtí funkcionáři jej ale jen využili k propagaci režimu.

Ve skutečnosti má tento svátek západní původ a jeho kořeny sahají až do Ameriky 19. století. Vše začalo stávkami, které měly změnit podmínky žen pracujících v továrnách, zajistit jim volební právo a lepší platy. Dodnes je MDŽ v některých zemích dnem boje práva žen a za jejich rovnocenné postavení s muži a je příležitostí k tomu tuto problematiku řešit.

Jinde je to aspoň ideální příležitost k tomu donést ženě květinu nebo nějaký malý dárek. 

MDŽ ve znamení podnikových oslav a karafiátů

V současnosti se pozornost soustředí spíš na Svátek matek, před revolucí se u nás ale mnohem víc slavil MDŽ a kupodivu si oslavy víc užívali muži. V podnicích se často pořádaly bujaré večírky, z nichž se právě příslušníci silnějšího pohlaví vraceli domu nad ránem značně podroušení, zatímco na ně pravé oslavenkyně čekaly doma. Ale samozřejmě ani na ženy se nezapomínalo. 

Většinou se slavilo v nějaké zasedací místnosti nebo na menších vesnicích v místním „kulturáku“, kde se srazily stoly s občerstvením, k nimž ženy zasedly a byly obšťastněny vystoupením pionýrů, kteří recitovali budovatelské básničky a zpívali.

Chybět nesměly ani dárečky, žena tradičně obdržela karafiát, neboť jiné květiny v tu dobu ani nebyly k dostání, bonboniéru, nějakou pomůcku do domácnosti, aby byla ke všem pracovním úspěchům i vzornou hospodyňkou, a pokud měla dítě, i přáníčko, které potomek nakreslil v hodinách výtvarné výchovy. 

Pohoštění na MDŽ

K oslavám patřilo samozřejmě i jídlo, musel se přece udělat základ na popíjení vín nesoucích názvy Sklepmisr, Ostravský kahan, Moravský kvítek, Pražský výběr, Maryša bílá nebo třeba Zlatá nymfa.

Vínu ovšem ještě předcházela kávička – tehdy tradiční turek s lógrem na dně, k níž se podávaly pěkně na tácku zákusky. Nejoblíbenější byly laskonky, rakvičky se šlehačkou, věnečky, punčáky nebo šlehačkové dorty, třeba slavný harlekýn. 

Chlebíčky a ruská vejce

Hlavním občerstvením ale byly chlebíčky nazdobené vlašským salátem, šunkou a dalšími pochutinami. Oblíbený byl i chlebíček se sardelovým máslem nebo s očkem, s vajíčkem a cibulí, s uherákem nebo s humrovou pomazánkou.

Velkým hitem byl také chlebíček s ruským vejcem přelitým majonézovým přelivem. Ruská vejce byla vůbec oblíbenou pochutinou. Podávala se i v kelímku a někdy se jim říkalo vejce Henri vejce. Pokud si tedy chcete trochu zavzpomínat na staré časy, můžete si je připravit rovnou podle československých státních norem z knihy Receptury studené kuchyně. 

Budete potřebovat: 240 g vlašského salátu, 2 vejce, majonézu naředěnou lákem z okurek, 60 g jemného salámu, 40 g kyselých okurek, 40 g papriky kapie nebo čerstvých rajčat, 32 g sterilovaného hrášku, zelenou petrželovou nať na ozdobu. 

Postup: Připravte si vlašský salát podle našeho receptu. Pak jej rozdělte do čtyř misek. Vejce uvařte natvrdo, oloupejte a rozpulte. Na každou porci salátu pak položte polovinu vajíčka a zalijte majonézovým přelivem.

Vejce ozdobte salámem stočeným do kornoutku, vějířem okurky, hráškem a kouskem kapie nebo plátkem rajčete. Vše nakonec dozdobte lístkem zelené petrželky. Vejce můžete podávat i jako chlebíček, stačí salát jen namazat na plátek veky. 

Náš tip: Pokud chcete oslavit MDŽ i nějakým dezertem, můžete si upéct třeba vyhlášený dort harlekýn podle našeho video receptu.