Staročeské míry a váhy: Co znamenal žejdlík, co holba a kolik gramů měl kvintlík? Připomeňme si staré časy

Současné litry a kilogramy

Gramy, kilogramy a litry jsou dnes pro nás úplně běžné, není to však tak dávno, kdy se suroviny v receptech odměřovaly podle jiných jednotek. Současný metrický SI systém se totiž používá teprve od konce 19. století. V platnost vstoupil až roku 1876. SI soustava zahrnuje sedm základních jednotek, mezi něž patří kromě metru třeba právě kilogram jako jednotka hmotnosti a z nich se odvozují další. 

Metrický systém je v současnosti nejrozšířenější a používá se ve většině zemí světa s výjimkou anglicky mluvicích zemí, kde používají angloamerickou měrnou soustavu s jejími šálky a palci. Dřív se u nás ale používaly zcela jiné jednotky pro vyjádření měr a vah, přičemž šlo o systém značně nejednotný.

Posledním předmetrickým systémem měr používaným na našem území byl vídeňský měrný systém se svými palci, stopami, lokty, poštovními mílemi, žejdlíky, holbami, mázy a vědry. 

Nejednotné míry a váhy za starých časů

Problém však byl v tom, že ne všude označovaly jednotky stejné množství. Metrologické systémy byly často jiné i v sousedních městech a panstvích, což byl poměrně problém při obchodování na trzích, kam se sjížděli lidé z různých krajů. O sjednocení měr a vah proto usiloval třeba již ve 13. století Přemysl Otakar II.

Nakonec se to však ve větší míře povedlo až v 18. století, přesto se ale třeba na venkově stále odměřovalo podle košů, nůší, džbánu nebo věder. A na jaké míry se tedy dalo narazit ve starých českých kuchařských knihách a jaké množství označovaly? Máme pro vás přehled těch nejznámějších. 

Co znamenala holba a kolik gramů měla libra?

Žejdlík – tato objemová jednotka je vlastně takovým předchůdcem současných hrnků nebo šálků. Měřit jím můžete nejen tekutiny, ale i sypké ingredience. Na rozdíl od současného hrnečku žejdlík odpovídal přibližně půllitru (uvádí se od 0,4803 litru nebo 0,4765 litru). 
Holba – tekutiny se odměřovaly i holbou. Podle některých zdrojů její hodnota byla 0,775 l, podle jiných šlo o polovinu pinty, jež měla přibližně 1,9 l a používala se i pro sypké látky. U nás se pro pintu používal i název máz, který se rovnal 4 žejdlíkům. 
Lahvice – tato jednotka byla už pro vaření ve velkém. Rovnala se totiž třem pintám, tedy 5, 808 litrům. Ještě větší bylo vědro, to už ale mělo 62 litrů. 
Věrtel – i tato dutá míra označovala větší množství, šlo totiž o 12 pint. V současné době bychom si museli odměřit 24 litrů. Dodnes se věrtelech počítá množství načesaného chmele. 
Libra – tuto jednotku hmotnosti určitě znáte ze zahraničních, resp. angloamerických receptů. Za starých časů měla jedna libra cca 560 g. V jedné libře se pak ukrývalo 32 lotů.
Kvintlík neboli kventík – šlo o nejmenší hmotnostní jednotku, měl přibližně 4,4 gramů. Někde se můžete setkat i se špetkou (soli nebo koření) - ta se ovšem používá dodnes. Uvádí se, že se kdysi rovnala 1,458 g.