Markéta Pyskatá: Tyrolská vévodkyně a švagrová Karla VI. měla na talíři šťovíkovou polévku i medový perník s růžovou vodou

Proč se jí říkalo „pyskatá“

Krasavice asi opravdu nebyla, nicméně výrazně odpudivá také ne. Byla jediným přeživším potomkem Jindřicha, vévody korutanského a hraběte tyrolského. Markéta (Margareta) se narodila v roce 1318 v Tyrolsku.

Už v devíti letech se stala důležitou figurkou mocenských zájmů, když byla zasnoubena s pětiletým Janem Jindřichem Lucemburským (syn Jana Lucemburského a mladší bratr Karla IV.). Zajímavé je, že obě děti se už od začátku neměly rády. Možná i proto, že Markéta byla inteligentní a vzdělaná, zatímco Jan Jindřich se zajímal pouze o lov.

Vzali se roku 1330 v Innsbrucku. Po smrti svého otce za pomocí tyrolské šlechty se Markétě povedlo nenáviděného manžela vyhnat. Důvodem byla jeho údajná impotence, později však zplodil několik dětí. Bez oficiálního rozvodu se Markéta provdala za Ludvíka Wittelbašského. Zhrzený Jan Jindřich s bratrem Karlem IV. jsou zřejmě původci nelichotivé přezdívky „maultasch“ (pyskatá), ačkoli Markéta prý vypadala normálně...

Pečený páv jako dekorace

Vraťme se ale do Tyrolska, které bylo Markétiným domovem. Tyrolská šlechta si potrpěla na okázalost, která se projevovala i v jídelníčku. Markéta byla zvyklá na pečeně z místní zvěřiny, většinou šlo o jeleny nebo srnky, které se podávaly s kořeněnými omáčkami. Oblíbené byly Gefüllte Pasteten neboli slané koláčky plněné různými druhy masa, ale i houbami, někdy dochucené i sušeným ovocem.

Mezi jednodušší a obyčejnější pokrmy pak patřily polévky, a to nejen vývary, ale také například polévka ze šťovíku (Sauerampfer Suppe), nebo kombinace zeleniny a masa, což byla mj. dušená červená řepa se slaninou.

Pečený páv jako dekorace

Privilegované místo na stole měla drůbež, pečený kapoun (kastrovaný kohout) byl považován za luxusní jídlo, nechyběli ani páv nebo labuť. Posledně dva jmenovaní ptáci se servírovali na slavnostních hostinách, přitom maso páva není ani křehké, ani zvlášť chutné. Na stole však měl ohromit především jako dekorace, a to i peřím.

Přílohou byl většinou chléb nebo obilné kaše.

V době půstu fazolový guláš

Středověká aristokracie dodržovala postní období, kdy se nesmělo jíst maso. To pak vystřídaly ryby, nejčastěji pstruzi nebo kapři na bylinkách, hustý fazolový guláš Bohneneintopf nebo raci či ocas z bobra.

Doba půstu byla také ve znamení kaší, nejčastěji luštěninových, ale také pohankových. Pohanková kaše se podávala většinou nasladko s ovocem a mandlemi.

Výběr luxusních sladkostí

I příslušníci šlechtických rodů si rádi pochutnali na něčem sladkém. Jablečné taštičky smažené na sádle nebo mandlový dort patřily k těm obvyklým. Některé přísady sladkých pokrmů stejně jako koření byly symbolem luxusu a bohatství.

Šlechtičtí kuchaři se pak předháněli v přípravě voňavých a barevných moučníků. Jejich součástí byl med, sušené ovoce a z Orientu dovážené růžová voda a šafrán. 

Markéta tak měla na stole například medem slazený perník s vůní růžové vody.

Markéta Pyskatá se dožila jednapadesáti let, zemřela 3. října 1369 ve Vídni, kde je i pochována. Protože přežila manžela i syny a neměla ani žádné vnuky, několik let před smrtí přenechala své milované Tyrolsko Habsburkům.

Zdroje informací: 

home.uni-leipzig.de: Die Küche des späten Mittelalters

medievaltimes.com: Speisen & Getränke. Essen & Trinken im mittelalterlichen Dorf

de.wikipedia.org: Margarete von Tirol