„Svatý Havel do zelí zajel.“ Co dalšího je třeba sklidit a jak se co nejlépe připravit na zimu podle říjnových pranostik

Po teplém září zle se říjen tváří

Zatímco září se ještě veze na vlně doznívajícího léta, říjen chystá přírodu k zimnímu spánku. Všimli si toho i naši předkové, kteří proměnu počasí a přírody uchovali v četných pranostikách. Ty odrážejí pozorování přírody předávané po generace.

V časech, kdy čtení bylo výsadou učenců a nové informace se lidé dozvídali v kostele, v hospodě a od potulných kejklířů, fungovaly pranostiky jako kompas pro orientaci v polních pracích a v jejich správném naplánování a provedení. Proto se mnoho pranostik váže na jména svatých nebo odráží přírodní jevy.

„Den Marie Orodovnice — první mrazíky.“ (2. října)

„Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.“

Mlhy v říjnu — sněhy v zimě

Pranostiky popisují přírodní jevy a odvozují od nich budoucnost. Její znalost byla v časech bez elektřiny, ledniček, obchodů s potravinami a nemocnic zcela zásadní a rozhodovala o přežití zimy, která mnohdy trvala od října do dubna. 

„Když v říjnu listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá.“

„Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.“

Když se podíváme ven a vidíme první spadané listí, ranní jinovatku nebo mlhy nad krajinou, uvědomíme si, že podobné obrazy sledovali lidé před 150 a více lety – a stejně jako my se snažili odhadnout, co přinese blížící se zima. 

Dříve bývala roční období stabilnější a podle opakujících se jevů se dalo odvodit počasí a teplota v dalším období a dle toho bylo možné naplánovat sklizeň a tím do jisté míry i ovlivnit úrodu. Říjen byl vždy měsícem dokončování polních prací. Natrhané ovoce mělo být uložené v komoře nebo zpracované, zelí naložené a na stole voněla jídla z brambor a hub. 

Déšť na Havla, déšť na Vánoce

Pranostiky se často vztahovaly k významným dnům církevního kalendáře, protože ty zmiňoval farář při kázáních. Nešlo si jich tedy nevšimnout. Mezi nejvýraznější říjnové patrony patří sv. Tereza (15. října). „Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.“ Ta připomínala dětem i dospělým, že ač ještě občas vysvitne sluníčko, už nemá takovou sílu a je třeba se pořádně oblékat, aby se člověk nenachladil. Podzimní nachlazení totiž často vydrží až do jara. 

Dalším výrazným dnem byl sv. Havel (16. října). Slavilo se svatohavelské posvícení, konaly se jarmarky a symbolicky se uzavíral zemědělský rok. Pranostiky na svatého Havla proto připomínají, že do tohoto dne má být úroda sklizená a zpracovaná. 

„Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.“

„Svatý Havel do zelí zajel.“ 

Sklízelo se zelí, jablka, hrušky, tuříny a další kořenová zelenina, brambory a vinná réva. Lisovalo se víno, nakládalo se kysané zelí, sušily se šípky, trnky, hloh, ořechy, případně ještě houby. 

Rčení „Na svatého Havla devět počasí za den“ připomínalo, že v říjnu se počasí proměňuje tak rychle, že je třeba být neustále připraven zpracovat vše, co je momentálně možné.  

Podzimní

Podzim po parném létě přináší první chladné dny i deštivé počasí, které ale rozhodně není na škodu. Právě díky vlhku totiž v lesích raší houby. A Češi houbaření milují! Bedly, hříbky, babky - to…

Předzvěst zimy

Na konci měsíce přichází svátek Šimona a Judy (28. října) a s ním i jasné varování: „Šimona a Judy – zima je všudy.“ Tehdy už bylo zřejmé, že začíná čas dlouhých večerů, kdy se u kamen vyprávěly příběhy a na stole nechyběl čerstvě upečený chléb, brambory, buchty s povidly nebo jablečný závin.

„Šimona a Judy — kožich sneste z půdy.“

„Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.“

„Teplý říjen – studený listopad.“

„Kolik dní v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.“

Říjnové pranostiky nám i dnes připomínají, že příroda má svůj rytmus a jak moc bylo jídlo propojené s ročním koloběhem. Představují výtečnou příležitost zpomalit, projít se přírodou, objevit její poklady a vrátit se k jednoduchým, sezonním chutím. 

Náš tip: V tomto období si můžete přichystat třeba vynikající pečenou zeleninu podle našeho videoreceptu.