KVÍZ: Tradiční české polévky. Otestujte si, zda víte, kam patří majoránka, které použít houby a jak na jíšku

Polévka je grunt

V mnoha rodinách platí nepsané pravidlo, že oběd bez polévky není úplný. Polévka má navíc výhodu v univerzálnosti — může být lehkým předkrmem, samostatným jídlem i způsobem, jak zpracovat zbytky ze včerejška. Výsledný dojem ale závisí na určité disciplíně při přípravě.

I jednoduchá receptura totiž vyžaduje kontrolu nad teplotou, načasováním i chutí. Nepovedená polévka se nedá zamaskovat přílohou ani omáčkou — proto se podle ní pozná, kdo je zdatnějším kuchařem.

Každý má tu svoji

Zajímavé je, že pojetí ideální polévky se v jednotlivých domácnostech výrazně liší. Někdo preferuje čirý vývar s minimem vložek, jiný požaduje hustou polévku, ve které stojí lžíce. Liší se i názory na koření. Majoránka, kmín nebo pepř jsou sice považovány za samozřejmost, ale množství rozhoduje o celkové chuti.

Výsledkem je, že pod stejným názvem mohou existovat desítky variant a každá bude považována za „tu pravou“. Polévka je tak nejen skvělým jídlem, ale často i rodinným pokladem.

Doba mnohé proměnila

S proměnou životního stylu se mění i způsob, jakým se polévky vaří. Dříve se jim věnovala celá dopoledne, dnes se často hledají kratší cesty. Místo domácího vývaru se použije vývar ve skle nebo bujón v „kostce“, klasickou jíšku zase v některých domácnostech nahradila ta kupovaná, granulovaná.

Přesto většina lidí uznává, že čas investovaný do poctivého postupu se vrací na chuti. Polévka totiž mnohdy odměňuje i tak triviální věc, jako je trpělivost — pomalé vaření zvýrazní chuť zeleniny, kostí i koření. A právě tento „zdlouhavý“ postup odlišuje běžné vaření od toho poctivého.

Náš kvíz si rozhodně vyzkoušejte, ať jste příznivci jakékoliv přípravy polévek. Třeba se něco přiučíte, snad se i pobavíte. Držíme palce, ať dopadnete co nejlépe.