První republika s Kristinou: Na Hromnice začíná jaro, ale zima stále trvá. Zahřejte se silnou zeleninovou polévkou „co dům dal“

Hromnice vítají jaro

Je na Hromnice skutečně o hodinu více? A proč se den na začátku února nazývá podle hromu, který v zimě málokdy zní? Pro vysvětlení se musíme vrátit hluboko do minulosti.

Na našem území zima trvá od listopadu do února, v březnu už vykukují sněženky, bledule i první lístky a pupeny. Únor je tak posledním zimním měsícem a zároveň předzvěstí jara. Po zimním slunovratu (21. 12.) se dny sice začnou prodlužovat, ale trvá ještě víc než měsíc, než je tato změna patrná a máme opravdu pocit delšího dne. Pohané oslavovali konec zimy, delší den a rodící se jaro svátkem Imbolc. Přinášeli dary bohu Perunovi, který vládl hromy a blesky a probouzel se ze zimního spánku, zapalovali ohně a čistili studánky.

Křesťanství slaví tento den svátek Uvedení Páně do chrámu, připomínající završení 40denní cesty po narození Ježíše do chrámu k jeho zasvěcení Bohu. V kostelech se při této příležitosti světí hromničky – svíčky, které lidé doma zapalují při bouřkách, nemoci nebo těžkých chvílích jako symbol ochrany a světla.

Na venkově tímto dnem symbolicky začíná nový zemědělský rok. Zpravidla se ryje první brázda, chystají se semínka a sazeničky a také se vyklízí spíž a komora, aby v ní bylo místo na novou úrodu.

Skromná a výživná jídla „co dům dal“

Hromnice v lidové tradici znamenaly hlavně předěl zimy. Lidé sledovali počasí a přírodu a odvozovali z toho, zda se blíží jaro, nebo zima ještě potrvá. „Na Hromnice jasná noc – bude mrazů ještě moc.“ A dle toho upravovali i svůj jídelníček.

Pokud vše naznačovalo, že brzy vyrostou první jarní byliny, zelené listy do polévky či zelené omáčky, slepice začnou nést vajíčka a narodí se brzy mláďátka, mohli sáhnout do zásob výrazněji. „Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.“ Pak lidé jedli střídměji, odebírali raději méně potravin a snažili se vymýšlet jídla skromná, a přesto výživná. Luštěniny, obilné kaše, bramborové placky a různé polévky z kořenové zeleniny se objevovaly na venkovských stolech velmi často.

Zeleninová polévka zahřeje, zasytí, dodá energii a také respektuje postní období před Velikonocemi. „Polévka bývala obyčejně k snídani, často k večeři a dosud je vždycky k obědu. Dříve se podávala ze společné mísy, z níž všichni lžicí nabírali. Hospodář první začal a také první skončil, ostatní se řídili podle něho,“ popisuje Marie Úlehlová-Tilschová ve své knize Česká strava lidová z roku 1945. Mezi válkami se čile věnovala osvětě o zdravém stravování, sbírala lidové a regionální zvyky a recepty a psala články o jídle a české kuchyni do Lidových novin.

Noviny a časopisy pro ženy, které vycházely v Československu mezi první a druhou světovou válkou, jsem zkoumala několik let v rámci Mediálních studií a dobové recepty, tehdejší tipy na jídelníčky a zjištění ohledně podoby gastronomie za první republiky položily základ projektu Retrovaření, který rozvíjím posledních 12 let na stejnojmenné facebookové stránce. Před sto lety totiž lidé jedli sezonně, lokálně a střídmě, což je ideál, o který se snažíme i dnes. Zeleninová polévka je přesně takovým pokrmem – hřejivým, úsporným a výživným.

Zeleninová polévka ze zimních zásob

Polévky se dříve vařily každý den, v bohatších domácnostech jako první chod u oběda či večeře, v chudších jako chod hlavní. Buď se připravovaly z vývaru po uvaření masa, nebo z luštěnin, brambor či zeleniny. Dochucovaly se bylinkami, kmínem, majoránkou nebo česnekem. Oblíbené bílé polévky získaly svou barvu a krémovou texturu přidáním smetany.

Správná polévka musela být hustá, a tak v základu nikdy nechyběla jíška a před podáváním zavářka, nudle, krupky, kapání, knedlíčky nebo hrst luštěnin. Dnes už se kvůli výživové hodnotě od zahušťování jíškou ustupuje, v zeleninových polévkách je to často zcela zbytečné. Sušené luštěniny namočte den předem a uvařte, nebo místo nich použijte mražený hrášek.

Za první republiky se zelenina prostě uvařila ve vodě. Já doporučuji ji nejprve orestovat, čímž lehce zkaramelizuje, zesládne a v polévce se projeví výraznější chutí. Můžete ji pak doplnit pošírovaným vejcem, krupicovými nočky nebo svítkem.

Na polévku ze zimních zásob pro 4 osoby budete potřebovat: 1 cibuli, 2 stroužky česneku, 2 mrkve, 2 petržele, 4 listy kapusty, 100 g mraženého hrášku, 2 lžíce sádla nebo másla, 1 l vody, špetku soli a pepře, majoránku podle chuti.

Jak na to?

1. Zeleninu očistěte a nakrájejte ji na menší kousky. Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno.
2. V hrnci rozehřejte tuk a opečte cibuli dosklovita. Postupně přidávejte zeleninu od nejtvrdší (mrkev, petržel) po nejměkčí (kapusta) a orestujte ji, až trochu změkne, ztmavne a rozvoní se. Prolisujte navrch česnek a opékejte ho 30 vteřin.
3. Zalijte vodou, přiveďte k varu a povařte zhruba 15 minut doměkka.
4. Zhruba po 10 minutách vsypte mražený hrášek.
5. Dochuťte solí, pepřem a majoránkou.