Jak konzumovat česnek, aby prospěl našemu zdraví? Největší změny umí udělat s cholesterolem, snížením tlaku a cévami

Kdy vzniká účinná látka

Může to znít překvapivě, ale česnek jako takový až takové účinky na naše zdraví nemá. „Medicínou“ se stává až v momentě, kdy ho nakrájíte, prolisujete nebo rozdrtíte. V tu chvíli se se totiž vytváří účinná látka alicin, která může pozitivně ovlivnit náš organismus. Podle odborných studií má tato látka antioxidační a protizánětlivé vlastnosti a s největší pravděpodobností ovlivňuje naše cévy a krevní oběh.

Vliv na krevní tlak

Odborníci upozorňují na to, že nejvíce dat, získaných ze studií, ukazuje na možný vliv česneku na snížení krevního tlaku. Obzvlášť u lidí, kteří s ním mají dlouhodobě potíže nebo se kvůli hypertenzi dokonce léčí. Nejlepší výsledky ukázalo použití extraktu ze stařeného česneku. Rozhodně se však nejedná o náhradu léků, ale nabízí spíš podpůrný efekt.

Jak česnek ovlivňuje cholesterol?

Kromě vysokého tlaku může česnek pomoci také při boji proti cholesterolu. Některé výzkumy totiž naznačují, že při pravidelné konzumaci může mít mírný pozitivní efekt na hladinu LDL cholesterolu, tedy toho takzvaně „špatného“. Stejně jako u krevního tlaku je ovšem důležité si uvědomovat, že nejde o nijak dramatické změny a je nutné se především starat o celkovou životosprávu. 

V jaké úpravě pomáhá

Není důležité pouze to, kolik česneku zkonzumujete, ale také v jaké úpravě to bude. Není totiž to samé, zda ho sníte syrový, nebo tepelně upravený. Ten syrový totiž obsahuje více aktivních látek, zatímco při delším vaření nebo pečení se jejich množství snižuje.

Pokud jste tedy někdy slyšeli, abyste česnek nepřidávali do jídla hned po rozmáčknutí, ale chvíli počkali, je to proto, že během této chvíle totiž vzniká zmiňovaný alicin. Tepelně upravený česnek sice o část těchto látek přijde, stále ale zůstává chuťově i nutričně zajímavý.

Pozor na množství

Stejně jako u většiny výrazných potravin i u česneku platí, že bychom to s jeho konzumací neměli přehánět. Ve větším množství může některým lidem způsobovat pálení žáhy, nadýmání, bolesti břicha či další zažívací potíže. Opatrní musí být i lidé, kteří jsou nuceni brát léky například na vysoký tlak, ředění krve nebo diabetes. 

Zdroje informací: Frontiersin.org, Pmc.ncbi.nlm.nih.gov