Vilém Besser vede Magazín Topreceptů a zpovídá známé osobnosti. Vyráží za dobrým jídlem a doma si troufne i na svíčkovou

Od politiky a bulváru k jídlu

Cesta Viléma do redakce Topreceptů vedla přes bývalou kolegyni Šárku Adámkovou. Právě ona mu nabídla možnost začít psát o gastronomii. „Ta mi hodila laso a já jsem moc dlouho neváhal. K vaření a jídlu mám někdy až moc pozitivní vztah a psát o jídle pro mě bylo svým způsobem výzvou,“ vzpomíná.

Toprecepty přitom znal už dávno předtím, než se stal členem redakce. Sám podle zdejších receptů často vařil, byl členem zdejší komunity a odebíral newsletter.
Psaní o gastronomii pro něj ale znamenalo změnu. V médiích působí už od roku 2011 a během své novinářské kariéry prošel bulvárem, dlouhá léta se věnoval politice a psal také o sportu. Na střídání témat tak byl zvyklý, přesto pro něj bylo jídlo v mnohém jiné.

„Na rozdíl od všech předchozích témat je totiž gastronomie především příjemná, nepřináší s sebou tolik stresu, ale naopak spíš dobrou náladu a chuť k jídlu,“ vysvětluje Vilém, kterého na novinářské práci stále baví především možnost poznávat nové věci a učit se od ostatních. Dnes působí na Topreceptech jako leading editor. Vedle redakční práce se dál věnuje i vlastní tvorbě, především rozhovorům, reportážím a gastronomickým zajímavostem.

O jídle si povídá s celebritami i známými šéfkuchaři

Jednou z Vilémových oblíbených součástí práce jsou rozhovory se známými osobnostmi. Při nich se nezajímá jen o jejich profesní život, ale především o to, co rády jedí, vaří a jaké mají zkušenosti z kuchyně. Rád vzpomíná například na rozhovor s moderátorem Liborem Boučkem, který mu vyprávěl, jak se jeho vaření změnilo po narození dětí.

K osobnostem, se kterými se Vilém při rozhovorech rád setkává, patří také šéfkuchaři Jan Punčochář a Radek Kašpárek. „Hodně rád si také povídám s Janem Punčochářem, kterému se vždy, když začne mluvit o jídle, rozzáří oči. Při každém jeho slově dostanete chuť na pokrm, který právě popisuje,“ říká Vilém. Zajímavé je pro něj i poslouchat Radka Kašpárka, když vypráví o vzniku neobvyklých kombinací chutí, které nabízí ve svých restauracích. 

Za dobrým jídlem vyráží i do obyčejných jídelen

Kromě rozhovorů se Vilém věnuje také reportážím, při nichž navštěvuje restaurace, bistra nebo jiná gastronomická zařízení. Nemusí přitom jít o vyhlášené podniky. Naopak rád objevuje místa, která zvenčí vypadají docela obyčejně, ale dobře se v nich najíte. Při hledání dobrého jídla za rozumnou cenu tak narazil například na jídelnu nedaleko náměstí Míru, školní jídelnu poblíž Karlova mostu nebo nonstop lahůdkářství na Žižkově.

Právě reportáže patří k článkům, na kterých mu obzvlášť záleží. „Nejvíc ze sebe však rozhodně dávám do reportáží, které stojí vyloženě na mých vlastních zážitcích a pocitech,“ přiznává.

Na práci pro Toprecepty oceňuje i to, že může jednotlivá témata střídat. Jeden den připravuje rozhovor, jindy vyráží do terénu nebo zkouší recept, který právě dobývá sociální sítě. Díky tomu se podle něj práce nestává stereotypní.

Virální kebab se osvědčil, koblihy skončily v koši

Právě recepty ze sociálních sítí Vilém rád zkouší i doma. Některé se mu osvědčily natolik, že se k nim pravidelně vrací. Patří mezi ně například virální kebab od tvůrce vystupujícího pod jménem Tady Svačinář.

Ne každý internetový recept ale dopadne podle očekávání. Vilém si dodnes pamatuje pokus o přípravu koblih v horkovzdušné fritéze. „Kromě poloviny jedné koblihy, kterou jsem do sebe nějak nasoukal, skončily všechny v koši,“ vzpomíná na svůj nepříliš úspěšný experiment.

Podobných zkušeností má ostatně z kuchyně víc. Vařit se učil sám a začátky podle něj rozhodně nebyly jednoduché. Zvlášť mu utkvěla v paměti nepovedená čína, kterou se snažil zachránit přidáváním dalších a dalších surovin, až nakonec sáhl i po kečupu.
„Vzniklo z toho něco, z čeho by Zdeněk Pohlreich asi dostal infarkt,“ směje se dnes Vilém.

Svíčkové se nebojí, s troubou ale příliš nekamarádí

Přestože jeho kuchařské začátky nebyly zrovna slavné, dnes už si Vilém v kuchyni věří mnohem víc. Vaří rád, a pokud má dostatek času, dokáže u sporáku strávit i několik hodin.

„Troufnu si říct, že podle receptu zvládnu úplně všechno. Nebojím se ani svíčkové,“ říká. Nejraději má českou kuchyni, postupně ale přichází na chuť i té středomořské.
Doma často připravuje rajskou omáčku nebo jídla z mletého masa, například hamburgery či chilli con carne. Má rád také pórkovou polévku, buřtguláš nebo chléb ve vajíčku. Ten si ovšem nejraději nechává připravit od přítelkyně, kterou považuje za naprosto geniální kuchařku.

Zatímco při vaření se nebojí experimentovat, pečení už ho tolik neláká. „Vztah k pečení jsem si ale zatím nevypěstoval, trouba je pro mě spíš nepřítel,“ přiznává.
Vadí mu především to, že na rozdíl od vaření nemůže průběžně ochutnávat a upravovat výsledek. Jednu výjimku však přece jen dělá.

Kvůli vanilkovým rohlíčkům překoná i odpor k pečení

Tou výjimkou jsou vanilkové rohlíčky, které Vilém považuje za vůbec nejlepší vánoční cukroví. Protože je ale u nich doma nikdo jiný nejí, musí se o jejich přípravu postarat sám. Každý rok tak upeče dva plechy, přestože jinak troubu příliš nevyhledává. Osvědčený recept přitom našel právě na Topreceptech a nedá na něj dopustit.

Pokud by si měl vybrat jediné oblíbené jídlo, nebyla by to žádná složitá specialita, ale obyčejný řízek s bramborovým salátem nebo kaší. „Na tom si dokážu pochutnat pokaždé a vždycky to pro mě bude tak trochu sváteční jídlo,“ vysvětluje. Ze zákusků u něj jednoznačně vítězí větrník.

Sám se nepovažuje za člověka, který by vymýšlel vlastní recepty. Raději využívá ty osvědčené od ostatních. Jedním z jídel, která se mu podle jeho slov daří, je například pečené koleno s červeným zelím a netradičním knedlíkem z ovesných vloček.

Nejvíc ho baví lidé, se kterými pracuje

Přestože se Vilém při své práci setkává s řadou známých osobností, velmi důležití jsou pro něj také kolegové z redakce. Právě dobré vztahy a společný zájem o práci považuje za jednu z největších předností Topreceptů. „Drtivou většinu kolegů práce baví, a to se potom odráží i na výsledcích. Když potkáte lidi, pro které je práce víc než jen zaměstnání, je to vždycky velmi příjemné,“ říká.

Za důležité považuje také to, že se při novinářské práci může stále něco učit. Ať už od zkušenějších kolegů, nebo od lidí, se kterými se setkává při rozhovorech a reportážích. Právě možnost poznávat nové lidi a jejich příběhy je jedním z důvodů, proč ho psaní baví i po tolika letech.

Náš tip: Vilémovo oblíbené jídlo řízky s bramborovým salátem si můžete připravit podle našeho videoreceptu.