Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Boží milosti byly v minulosti lidovou obdobou hostií. Jak je připravit, aby byly krásně křehké a křupavé
Zdroj: Toprecepty.cz

S masopustem si většinou spojujeme koblihy, na sádle se ale v masopustní dny a na Tučný čtvrtek především, připravuje ještě jedno pečivo – boží milosti. Toto křupavé cukroví z jednoduchého těsta mělo obvykle tvar obdélníku s prokrojeným středem, někde se ale dělaly i mašličky nebo růžičky. 


Masopustní nebo velikonoční Boží milosti?

Boží milosti jsou tradiční pečivo, na které se tak trochu pozapomnělo, a to navzdory tomu, že je na přípravu poměrně jednoduché, potřebujete na něj pár surovin a chutná naprosto božsky. Kromě masopustu se boží milosti vždy připravovaly i na Velikonoce a údajně prý byly považovány za lidovou obdobou hostií, obřadních oplatek z pšeničné mouky a vody, jež se v kostele dávají na konci mše. Na rozdíl od nich jsou ale boží milosti mnohem chutnější.

Nešlo ostatně o žádné pečivo chudých. Vždyť do těsta patřily samé dobré věci jako žloutky, máslo a smetana. Na venkově se často připravovaly v bohatších domácnostech, někdy se tomuto cukroví říkalo i panské a v lepších domácnostech se podávalo k čaji. Odtud vlastně pochází i název pečiva. Říkalo se totiž, že ten, kdo si cukroví mohl dovolit, musel být v boží milosti. Boží milosti se často dávaly oráčům, když se poprvé na jaře chystali na pole, a dostávaly je i šestinedělky na přilepšenou, aby se rychleji zotavily. 

Boží milosti dělala už i Rettigová

V českých kuchařkách se boží milosti objevují od dávných dob, recept na ně byste našly třeba už ve slavné knize receptů Magdaleny Dobromily Rettigové. Boží milosti byly ovšem známy pod dalšími regionálními názvy – např. fánky, kraple, křehotinky, křupance nebo listy. V různých krajích měly i jiné tvary. Těsto se vyřezávalo do tvaru trojúhelníků, čtverců nebo obdélníčků, někdy se různě proplétalo, takže pak připomínalo zavázanou mašli.

Již zmiňovaná M. D. Rettigová z těsta připravovala i tzv. Rosenkrapfen, což lze přeložit jako růžové koblihy, které měly tvar růžiček se středem ozdobeným zavařeninou. Ve středu obdélníků nebo čtverců se také většinou vyřezával jeden či dva otvory. Pečivo se díky tomu tak nekroutilo a tradice prý souvisela i s poutníky, kteří si boží milosti často brali na cesty. Skrz otvor prý měl poutník najít správnou cestu. Později se začaly rozdávat i jako pohoštění pro koledníky, čímž se dostáváme k tomu, proč byly boží milosti tak oblíbené při masopustu

Cukroví nejen na český masopust

I když boží milosti považujeme za typickou českou masopustní nebo velikonoční specialitu, podobné pečivo se připravuje i jinde ve světě, a také právě při různých zahraničních obměnách našeho masopustu, např při karnevalech. V Itálii se jim říká chiacchiere, ve Francii oreillettes, ve Španělsku pestiños, v Polsku faworki nebo chrusciki, na Ukrajině verhuny, v Norsku je zase nazývají fattigmann, jako khapse se připravují dokonce i v tibetské kuchyni a po celém světě jsou známé i pod svým anglickým názvem Angel Wings neboli andělská křídla

Jak na křehké boží milosti se smetanou

Boží milosti jsou vlastně takovou jednodušší verzí koblih. Také se smaží, ale dělají se z nekynutého těsta, které svou konzistencí a tuhostí trochu připomíná nudlové. Při přípravě božích milostí si vystačíte s třemi základními ingrediencemi – hladkou moukou, máslem a žloutky. Kromě toho se do nich navíc často přidává víno, rum, někdy i pivo a také smetana (buď ta ke šlehání nebo kysaná). 

Třeba rum má v nich svůj význam, dodá totiž cukroví příjemnou vůni, navíc zajistí, aby do sebe při smažení nenasáklo tolik tuku. Určitě se vyplatí přidat do těsta i smetanu. Pečivo příjemně zjemní, a navíc díky ní těsto krásně lístkuje a nafoukne se. Boží milosti s kysanou smetanou si pak můžete připravit třeba podle následujícího receptu

Budete potřebovat: 380 g polohrubé mouky, špetku soli, 2 žloutky, 50 g másla, 1 lžíci cukru, 200 ml kysané smetany, 1/4 kávové lžičky prášku do pečiva nebo jedlé sody, 1 lžíci rumu, olej na smažení, moučkový cukr (s vanilkou nebo skořicí na obalování). 

Postup: Změklé máslo utřete s cukrem do hladka, přidejte sůl a žloutky, vyšlehejte do krému, pak přidejte rum, smetanu a mouku prosátou s práškem do pečiva. Vypracujte hladké nelepivé těsto. Po částech je rozválejte na tenký plát a z něj vykrajujte rádýlkem nebo formičkami drobnější tvary, větší tvary prořízněte, aby se nekroutily a smažte ve vyšší vrstvě oleje dočervena. Ke smažení lze použít i sádlo nebo přepuštěné máslo. Boží milosti nechte okapat na ubrousku a obalte je v cukru nebo je jen pocukrujte.

Náš tip: Chcete-li z těsta vytvarovat růžičky, můžete postupovat podle našeho video receptu

 
Zdroje informací: 
Nmvp.cz
Koreni.cz
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc

 

Masopust

Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.

S tématem Masopust souvisí:

Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice

Sdílet článek

Přečtěte si