Fascinující káva: 10 věcí, které jste o ní určitě nevěděli, i když ji pijete každý den

Možná to zní divně, ale za specifickou chuť slavné cibetkové kávy může netradiční způsob jejího “zpracování”. Vše začíná konzumací kávové třešinky cibetkou palmovou. Její trávicí trakt ji začne zpracovávat a dochází ke kvašení, což specifickým způsobem ovlivňuje chuť a aroma netradičního nápoje z Filipín. Sběrači pak musejí cibetky sledovat a jejich bobky sbírat. Ty se následně promíjí vodou, vysuší a upraží. Přijde vám to šokující? Počkejte si na cenu. Ta se za půl kila cibetkové kávy (kopi luwak) pohybuje v přepočtu okolo 9 000 Kč a právem se tak řadí na první místo v žebříčku nejdražších káv světa! Tedy vlastně na druhé. Za stejné množství kávy, která prošla podobným procesem v trávicím ústrojí slona si zaplatíte i 13 000 Kč. Cibetkovou kávu u nás v České republice seženete, tu sloní ne.   

 

Značku Bialetti asi není třeba představovat. Ikonický výrobek se postaral o to, že téměř každá domácnost v Itálii doma jednu má. Málokdo ale ví, že v roce 2016 zemřel Renato Bialetti, syn vynálezce úplně první “Bialetky” na světě. Renatovo poslední přání bylo, aby mohl být po zpopelnění uložen právě v této ikonické konvičce z leštěného hliníku. A to se mu splnilo - na internetu můžete najít desítky fotografií truchlící rodiny před velkou Bialetti moka konvičkou se zvláštním obsahem.  

 

Češi (přesněji lidé, nacházející se na území současné České republiky) se mohli úplně poprvé seznámit s kávou již někdy v 16. století, ale první kavárna zde byla otevřena ještě trochu později. Asi není překvapením, že ty úplně první jsou spojeny především s velkými městy. Brno, díky své příhodné pozici jako zastávka před Vídní, hostilo první kavárnu již v roce 1702. A první káva v Praze? O nějakých 10 let později. Kávu byste i tady dostali pravděpodobně připravenou jako tureckou a pořádně sladkou. Espresso, jak jej známe dnes, byste mohli v kavárně ochutnat až mnohem později, a to na začátku 20. století, kdy se káva stala symbolem nového životního stylu. Tento boom ukončila až druhá světová válka, během které byla káva nedostatkové zboží. 

 

Ze slupek, které obalují kávová zrnka, můžete připravit nápoj zvaný cascara, který se pil v dobách, kdy pražení kávy ještě nikdo neznal. S největší pravděpodobností je louhování slupek ještě o několik stovek let starší než pití kávy. Podobně jako káva má i cascara povzbuzující účinky. Oproti klasické pražené kávě ovšem cascara neztrácí některé vitamíny a antioxidanty a má méně kofeinu. To může být nevýhoda, ale i výhoda. Pokud vám zachutná, je možné ji vypít mnohem více. Chuťově bychom cascaru mohli zařadit někam mezi šípkový čaj a slabou filtrovanou kávu. Zajímavé je, že v současné době si cascaru nekoupíte. Tedy alespoň ne legálně. Podle ministerstva zemědělství není u cascary jasné, jestli nepředstavuje riziko pro lidské zdraví.  

 

Irská káva je označení pro kávu s pořádnou dávkou whiskey schovanou pod kopcem šlehačky. Její vznik bychom mohli sledovat do irského města Foynes, kde u jejího zrodu stála náhoda. V letištním baru zrovna číšník obsluhoval cestující letu, který byl zrušen. Napadlo jej, že by je mohl povzbudit kávou, do které navíc pro zahřátí nalil pravou irskou whiskey. Improvizace měla u cestujících velký úspěch, a když se ho někdo zeptat, jestli jde o brazilskou kávu, odvětil že ne, že jde o irskou kávu. A legenda se zrodila. A mimochodem, irské kávě můžete poblahopřát také k jejímu svátku, který má 25. ledna. Třeba tak, že si ji dáte. Irská káva ovlivnila i angličtinu. Používá totiž výraz “irish up”, což volně přeloženo znamená po-irštění, neboli do něčeho nalít whiskey. 

 

Sůl by si do kávy přidal jen málokdo. Tedy, rozhodně ne vědomě a dobrovolně. V rámci tradic středního východu může nastávajícímu ženichovi na námluvách naservírovat osolenou tureckou kávu právě jeho nastávající. Má se za to, že pokud ženich nechutný nápoj bez řečí vypije, ukazuje to na jeho nesporný charakter, dobrou povahu a trpělivost.

 

Když se řekne James Bond, většině z nás se vybaví sklenka Martini v ruce slavného filmového agenta. To, co 007 startovalo po ránu ale nebyl alkohol. Byla to káva připravená v Chemexu, nádobce z odolného skla, rozdělené dřevěným úchytem. Fiktivní agent si na kávě z Chemexu pochutnával v novele od Iana Fleminga s názvem Srdečné pozdravy z Ruska. 

 

Možná, že jste slyšeli o cold brew. Přípravě, při které se nechá mletá káva louhovat ve studené vodě celý den a noc. Podobně se připravuje i Nitro Coffee. S malým rozdílem. Před servírováním navíc kávu zchladíme tekutým dusíkem, čímž dostaneme krémový nápoj s jemnou aciditou a skvělým efektem bíle laviny při čepování. 

 

V Itálii se žádná káva nepěstuje. Tečka. Pěstovat kávu v Itálii prostě není dost dobře možné, protože aby prospívala, potřebuje trochu jiné podmínky. Ty má v oblasti Kávového pásu, jenž si můžeme představit jako opasek kolem země, vymezující oblast, kde se kávě jednoduše daří. Důvod, proč se s označením italská káva můžeme setkat je ten, že se do Itálie dříve káva svážela z celého světa. Konkrétně do přístavu Trieste, kde se překládala a distribuovala dále. 

 

 

O kávě se většinou říká, že bychom ji neměli pít moc a že není zdravá. Je to pravda jen z části. Těhotné ženy, lidé se srdečními problémy nebo s citlivým žaludkem by kávu opravdu měli pít obezřetně a v malých dávkách. Nicméně pro všechny ostatní je káva dobrá. Je prokázáno, že pomáhá se zažíváním a podle některých studií funguje i jako prevence proti alzheimerově chorobě a snižuje riziko úmrtí na srdeční nemoci. A pokud jste slyšeli, že káva dehydruje… je to pravda, ale nijak zvlášť. Pokud vypijete do 5 šálků denně, dehydrataci nemusíte vůbec řešit. Pokud si potřebujete pití kávy obhájit ještě trochu více, lékaři potvrdili, že její pití snižuje riziko rakoviny jater nebo rakoviny výstelky dělohy až o 18%. Podtrženo sečteno, pití kávy není zdraví škodlivé a na lidské tělo má spíše pozitivní účinky.