Viola Těšínská: Manželka Václava III. byla skromná, z domova byla zvyklá na zelí, čočku a kaši z prosa, maso jen výjimečně

Proč si Václav III. vzal Violu?

O to se historici přou dodnes. Václav III. byl dlouho zasnouben s Alžbětou Uherskou, ale nakonec se v říjnu 1305 oženil s Violou Těšínskou. Nevěstě bylo pouhých 15 let, ženichovi 16.

Viola pocházela z celkem nevýznamné a nijak bohaté polské šlechtické rodiny. Narodila se roku 1290 jako dcera těšínského a osvětimského vévody Měška. Byla údajně velice krásná, a proto se prý do ní Václav zakoukal.

Pravděpodobnější je verze, že mladému panovníkovi vládnoucímu i Polsku šlo spíše o strategickou polohu Těšínska na cestě do Krakova. Půvabná dívka tak byla bonusem navíc. V každém případě šlo z tehdejšího pohledu o sňatek nerovný.

Na přepych nebyla zvyklá

Viola vyrůstala v celkem skromných poměrech. Obyčejná polská šlechta nebyla sice chudá, ale na rozhazování také nebylo. V kuchyních a spížích kralovalo proso, následované žitem a pšenicí. Z obilovin se vařily kaše a pekl chléb a placky. Hodně se konzumovalo zelí a pokrmy z něj, hlavní ingrediencí mnoha jídel byly luštěniny, především čočka, vikev a hrách.

Maso sice bylo k dispozici, ale ne každý den. Šlo především o vepřové (prasata se chovala i v měšťanských domech) a drůbež, připravovali se různí volně žijící ptáci a ryby. V případě Těšínska to byly ryby říční. Většinou karas, štika, lipan a losos. Zvěřina se považovala za pochoutku vyšších vrstev, pro Violu tak zvěřinové pokrmy byly vzácností.

Ve společnosti dvorních dam

Po svatbě s Václavem III. si mladá královna chvíli užívala relativního středověkého přepychu královského dvora. Pravda je, že nemůžeme očekávat společné snídaně, obědy a večeře. Mladičká královna jedla ve svých komnatách, kde jí společnost dělaly její dvorní dámy. Viola mohla být přítomna na slavnostních hostinách, a těch za ten rok zřejmě moc nebylo, kromě svatební.

Král většinu času trávil na vojenském tažení nebo se bavil s kumpány. Kronikář Petr Žitavský ho označuje za neukázněného a prostopášného.

Rok lahůdek

Během krátkého manželství Viola alespoň ochutnala spoustu lahůdek, které do té doby zřejmě neznala. Mohla si dopřát různé druhy masa včetně tehdy oblíbených labutí. Královští kuchaři uměli jídlo dobře okořenit a pohrát si s různými chutěmi.

Většinou se maso peklo nebo dusilo s cibulí a česnekem, z koření se využíval kmín, majoránka, kopr a dobromysl (oregano). Výjimkou nebylo použití koriandru či jalovce. Omáčky k masu byly sladké, protože jejich základem bylo ovoce a med.

Viola si mohla život osladit plackami s medem nebo si dát podle sezóny různé ovoce. Kromě cíleně pěstovaných jablek, hrušek, švestek či třešní příroda nabízela i sladké divoce rostoucí jahody, borůvky a moruše.

Dlouhý čas v klášteře a další krátké manželství

Období hojnosti skončilo už po roce. Václav III. byl v roce 1306 zavražděn v Olomouci, a protože s Violou neměl žádné děti, slavný rod Přemyslovců vymřel po meči. Václav III. nestačil manželku zajistit pro případ smrti, jak to dělali jeho předkové. Zůstala v 16 letech zcela bez prostředků.

Dalších deset let je její osud neznámý. Akorát se ví, že tyto roky prožila v klášteře. Pak jí v roce 1306 Jan Lucemburský (manžel sestry Václava III. a tedy Violin švagr) zprostředkoval sňatek s nejvyšším komořím (úředník zabývající se financemi, v přeneseném slova smyslu tehdejší ministr financí – pozn. aut.) Petrem z Rožmberka.

Toto manželství se opět považovalo za nerovné, tentokrát ale pro Violu, která si jako vdova po královi vzala „obyčejného“ šlechtice. Petr Vok byl ale bohatý a mocný šlechtic a Viola rozhodně aspoň materiálně nestrádala. Manželství ale netrvalo ani rok.

„Smutná královna“, jak se jí přezdívalo, zemřela 21. září 1317 v pouhých 27 letech.

Zdroje informací:

ciekawostkihistoryczne.pl: W winie prawda, a w wodzie – bakterie

koukalici.cz: „Pohádkový“ život princezen

curiavitkov.cz: Čas jídla: Stravování ve středověku

www.dotyk.cz: Jak jedli na středověkých hradech: Strašné obžerství končilo nechutným rituálem