Hostiny na Karlštejně za Karla IV.: Podával se pečený páv zdobený zlatou přilbou, studený sumec v kyselé omáčce i zvěřinový guláš

Karel IV. a Karlštejn

Císař římský a král český Karel IV. (1316–1378) nechal Karlštejn vybudovat jako místo pro uchování korunovačních klenotů a své soukromé sídlo. Existuje mýtus, že zde nemohly pobývat ženy, ale to zřejmě až koncem 19. století rozšířil Jaroslav Vrchlický hrou Noc na Karlštejně. Pravdou spíše bude, že ženy měly přístup na hrad jen omezený, protože Karlštejn sloužil především jako královské duchovní centrum.

Hrad byl založen v roce 1348 a výjimečně se tu v části zvané Císařský palác pořádaly i hostiny. To bylo například v souvislosti s ukončením jednotlivých etap stavby nebo u příležitosti uložení korunovačních klenotů.

Do tamního sálu se vešlo několik desítek hostů. Pojďme se podívat, jak takové hostiny na Karlštejně vypadaly, jaká etiketa se dodržovala a co se podávalo.

Dvorní etiketa hostin

Tehdejší stolování, hygiena i etiketa nám už nám dnes připadají zvláštní a vyvolávají úsměv na tváři. Začneme výzdobou stolů. Ty byly pokryty ubrusy ze lnu, ale i z hedvábí. Součástí výzdoby byly samozřejně svícny (když se hostina protáhla do večerních a nočních hodin) i květiny.

Císař Karel IV. seděl na vyvýšeném a odděleném místě. Každý host měl své určené místo. Výše postavení šlechtici seděli vpředu blíž panovníkovi. Nižší šlechta se musela spokojit s místy vzdálenějšími.

Mytí rukou v růžové vodě

Každý z hostů včetně císaře si před jídlem umyl ruce v mísách s růžovou vodou. To bylo důležité i proto, že některé pokrmy se jedly pomocí rukou. K dispozici totiž byly jen lžíce a nůž.

I když z dnešního pohledu šlo jen o symbolický akt, protože očista několika šlechticů v jedné míse s vodou moc hygienická nebyla.

A jaký byl jídelníček?

Hostiny měly několik chodů. Nejprve se servírovaly předkrmy a polévky. Mohla to být zaječí paštika s jalovcem, studený sumec s nakyslou octovou omáčkou nebo rybí polévka s kořením a vínem.

Hlavní jídlo bývalo impozantní, jak se na římského císaře sluší. Masitým pokrmům většinou dominoval pečený páv ozdobený zlatou přilbou na hlavě jako symbol císařství. Oblíbená byla také husa na medu a šalvěji či zvěřinový guláš s jalovcem na červeném víně nebo pečené sele plněné jablky a sušenými švestkami. Přílohou byly většinou různé pšeničné a chlebové placky.

Nápoje a sladké tečky

V českých zemích bylo oblíbené sladové pivo. Sice se na hostinách Karla IV. servírovalo, ale on osobně dával přednost vínu, které si zamiloval při svém pobytu ve Francii. 

K výčtu nápojů patří i medovina s bylinkami nebo tzv. hypokras. Šlo o kořeněné víno víno ochucené hřebíčkem, skořicí, muškátovým oříškem a medem.

A jaké byly na hostinách dezerty? Většinou různé perníčky s pepřem a skořicí nebo tvarohové koláče či placky s medem, případně podle sezóny čerstá jablky, hrušky či švestky.

Po smrti Karla IV. (29. 11. 1378) lesk hradu Karlštejn pomalu upadal. Jeho syn Václav IV. jej využíval jako útočiště během svých konfliktů s šlechtou a duchovenstvem. Korunovační klenoty se odsud podle situace odvážely a pak se sem zase vracely, než později skončily v Korunní komoře katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

A samotný hrad byl několikrát přestavěn, než na konci 19. století získal svůj dnešní vzhled.

Zdroje informací:

vsh.cz: Gastronomie v době Karla IV.

rozhlas.cz: Takhle vypadalo menu krále a císaře Karla IV. Žádné pečené vrány ani bobři! 

iprima.cz: Stravování za Karla IV.: Císař jedl mnohdy jen jednou denně. Ani chléb se solí nebyl samozřejmostí

hrad-karlstejn.cz: Historie hradu Karlštejn