Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Byla Johanka z Arku anorektička? Jedla málo, většinou suchý chleba zapíjela vínem s vodou, normální jídla její žaludek neudržel
Zdroj: Wikimedia Commons, Jean Pichore, Public Domain

Život francouzské národní hrdinky Johanky z Arku, které se přezdívalo Panna orleánská, byl krátký. Její boj proti Angličanům v průběhu stoleté války v 15. století se stal legendární. V době smrti teprve devatenáctiletá dívka možná trpěla duševní poruchou a říká se o ní, že byla anorektička.

Stručně o Johance z Arku

Johanka (Jeanne) přišla na svět  roku 1412 do poměrně zámožné selské rodiny v lotrinské vesnici Domrémy. Francie tehdy byla ve válečném stavu s Anglií. Tzv. stoletá válka s občasnými příměřími se táhla od roku 1337 až do roku 1453 (tedy ve skutečnosti víc než sto let). 

Vzhledem k tomu, že Johanka údajně od dětství slyšela hlasy, se vědci dnes domnívají, že mohla trpět bipolární poruchou. Hlasy svatých ji údajně vyzývaly, aby pomohla osvobodit Francii. V přestrojení za muže v čele skupiny vojáků osvobodila město Orléans roku 1429.

Co běžně jedla Johanka?

Protože žila v zemědělské rodině, odpovídal tomu i jídelníček. Převažovala jednoduchá roslinná strava založená na chlebu, kaších, luštěninách, zelenině a občas i masu. To bylo poměrně vzácné i na statcích. A to i proto, že v této době se drželo mnoho církevních půstů, které konzumaci masa zakazovaly.

Při slavnostních příležitostech se připravovalo vepřové a drůbež. Podle sbírky receptů Guillauma Tailleventa z konce 14. století si můžeme udělat představu, jak se maso upravovalo.

Kuře se například dusilo s fenyklem, petrželkou a mandlemi nebo peklo obalené v těstíčku z vajec. Pokud bylo na talíři dušené telecí, často se zalévalo sladkou omáčkou, například z ostružin.

Mléčné výrobky jako sýr nebo podmáslí byly také běžné stejně jako jablka, cibule a česnek.

V boji se jedlo jinak

Během vojenského tažení se jedlo mnohem skromněji. Johanka měla nejraději chleba, který zapíjela vínem smíchaným s vodou. Zřejmě tím dávala jasný signál, že jako hluboce věřící dává přednost konzumaci jídla spojeného s Kristem. Johanka také přísně dodržovala všechny nařízené půsty. 

Když ale během půstu dostala na talíř rybu, okamžitě se jí udělala špatně a žaludek tyto potraviny v sobě neudržel. Jestli to bylo z pocitu viny nebo oslabené tělo normální jídlo odmítalo, to nevíme. 

Byla Johanka z Arku opravdu anorektička?

Vzhledem k tomu se samozřejmě nabízí otázka, jestli Johanka z Arku nebyla anorektička. Tomu by svědčil fakt, že údajně nemenstruovala, což je jeden z vedlejších projevů mentální anorexie.

Vztah k jídlu byl v Johančině mysli spojen s hříšným chováním. Čím dál horlivěji udržovala přísnější a přísnější půsty, i když nemusela. Asketismus obecně byl součástí součástí tehdejšího náboženského života, a tak mohlo jít o pouhou duchovní oddanost. Můžeme se tedy domnívat, že její anorektické sklony byly duchovního a náboženského rázu a v žádném případě nebyly založeny na záměru udržet si krásu a štíhlou postavu.

Skončila na hranici

Ani její zbožnost ji nezachránila před krutou smrtí. Johanka roku 1430 padla do zajetí Burgunďanů, kteří bojovali na straně Angličanů a dívku jim předali. 

Anglický církevní soud (paradoxně vedený francouzským biskupem Petrem Cauchonem) ji nakonec odsoudil za kacířství a čarodějnictví. 30. května 1431 byla upálena v Rouenu. Bylo jí pouhých 19 let.

Roku 1920, skoro o půl tisíciletí později, ji papež Benedikt XV. prohlásil za svatou.

Zdroje informací:

queenshistorypodcast.com: Half Drunk and Fully Gluten-ed: Joan of Arc and Holy Anorexia

linternaute.fr: Jeanne d'Arc : biographie et histoire de la pucelle qui finit au bûcher

juliettebourdier.net: French Medieval Food

Recepty k tomuto článku