Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Na Velký pátek naši předci podléhali mnoha pověrám a obyčejům. Dodržovali přísný půst
Zdroj: Pixabay-RitaE

Velký pátek je pro křesťany nejtišší den roku, den smutku a přísného půstu. V kostele se nekonají mše, nehrají varhany, nezvoní zvony. Místo toho se dříve hrály pašijové hry o životě, smrti a vzkříšení Ježíše, často bývalo součástí her procesí, jak je známe ještě dnes např. z Filipín (včetně veřejného mrskání důtkami). Osvícený Josef II. tato procesí odsuzoval a zakázal.

Jak prožívali Velký pátek naši předkové

Velký pátek byl v lidovém podání i dnem magie, mnoha zákazů a pověr děděných z pohanských dob. I běžným úkonům připisovali předci nějaký magický smysl a důvod. Nesmělo se např. pracovat v hospodářství ani na poli (půda je v tento den posvátná, protože do ní byl uložen Ježíš), prát, mluvit hlasitě, příst nebo tkát apod. Rozšířená je pověra, že se v tento den otvírají skryté poklady, což se promítlo do lidové slovesnosti (pohádek a pověstí). Kromě omezení konzumace jídel je hlavním smyslem půstu odříkání, což znamená zřeknutí se v ten den požitků ve prospěch rozvoje ducha.

Co se jedlo na Velký pátek

Přísný půst zakazuje konzumovat maso, krev, vnitřnosti a tuk teplokrevných zvířat. Od toho se odvíjel skromný jídelníček. V podstatě se jedlo jedno (postní) jídlo za den. Postním pokrmům vládnou kaše, polévky, různé placky, chléb, zelenina, obiloviny a luštěniny, povoleny jsou ryby a vodní živočichové. Mastí se olejem.

Jedním z výborných jídel vhodným ke konzumaci v postní době je i velmi jednoduchá úprava lososa jako v našem video-receptu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přidat komentář

Další tipy a triky