Retro vaření s Kristinou: Upečte si na Velikonoce křupavé palmové listy podle 100 let starého receptu
8. 4. 2022 Vaření
Šestá postní neděle se nazývá Květná podle zvyku svěcení ratolestí na památku vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma. Ukazuje pevné sepjetí pohanských zvyků s křesťanskou vírou, historický vývoj našich rituálů a kultury.
Květná neděle
Zpravidla vychází na jarní dny, kdy už je příroda probuzená a keře a stromky se obalují pupeny a květy. Lidé je trhali a zdobili si jimi obydlí a zahradu pro ochranu a zajištění úrody, hojnosti a mláďat. „Hospodář předem vyvázal téměř umělecký výtvor. Na dlouhý lískový prut přivazoval červenými pentlemi nebo šátky postupně svazky narašených ratolestí lípy, známé „kočičky“ z jívy, rozkvetlý lýkovec, suché větvičky dubu a temně zelené snítky jedle,“ popisuje Kamila Skopová v knize Hody, půsty, masopusty.
Po návratu z kostela lidé jednotlivé větvičky zapíchali na pole, zahradu, do sadu, do hnoje, do chléva, ke studni a ozdobili jimi chalupu. Čeněk Zíbrt popisuje ve Veselých chvílích v životě lidu českého, jak podobným způsobem chlapci vytvářeli palmu z různých rozkvetlých a napučených prutů, které dále zdobili a nosili na obchůzku. Připomínali tak jeruzalémské palmové listy, kterými lidé vítali Ježíše. Odpoledne chodily dívky s létečkem – nazdobeným mladým smrčkem či jedličkou a malou smrtkou na vrcholu. Navštěvovaly hospodáře a za písníčku dostávaly drobnou koledu. Po Květné neděli začíná velikonoční, tzv. pašijový týden, při kterém se půst ještě zpřísní. O Květné neděli si tak ještě užijte sladké pečivo, které se na stole objeví až na Zelený čtvrtek.
Mohlo by vás zajímat
Křupavé koláčky
Jedním z nejrychlejších, nejsnazších, a přesto velmi efektních sladkostí jsou palmové listy. Pečivo, které vzniklo na začátku 20. století ve Francii a pod názvem palmier se rozšířilo do světa. Jeho jméno odkazuje na palmové listy, které připomíná tvarem. S jistotou však původ nelze určit, protože listové těsto až nápadně připomíná křehké filo těsto, z kterého se na Blízkém východě peče baklava a další dezerty, a které se dřív než do Francie dostalo do Vídně s tureckými dobyvateli.
Proto někteří přisuzují domovinu palmových listů Rakousku, ostatně v němčině se palma řekne die Palme. Základem je listové těsto posypané cukrem a skořicí stočené do tvaru palmového listu. Variovat ho však můžete podle chuti – přidáním kakaa, drcených oříšků, mandlí nebo karamelu do náplně, přelitím čokoládovou polevou či z moučkového cukru a bílku, potřením karamelem či rozpuštěnou pomerančovou zavařeninou.
Připravit si můžete i domácí listové těsto, ale pak se z rychlého dezertu stane celodenní zábava a jeho kouzlo tím trochu mizí. Samozřejmě je můžete naplnit i naslano – sýrem, sušenými rajčaty, olivami, šunkou… Nasladko se jedí v celé Evropě, zpravidla k odpolední svačině nebo snídani. Zatímco ve Francii dělají drobné tvary na dvě sousta, v Německu, Rakousku a Španělsku tvarují palmové listy velké tak, že vám přesahují dlaň. I proto jim říkají sloní uši nebo prasečí ouška. Nehledě na název a náplň potěší palmové listy malé i velké a také návštěvy, pokud k vám nějaká nečekaně zajde, připravíte je, než si umyjí ruce a uvaříte kávu.
Jak na palmové listy?
Na 18 kousků potřebujete 300 g listového těsta, 1 lžíci mleté skořice, 3 lžíce krupicového cukru, 1 vejce na potření a krupicový cukr na posypání podle chuti. Jak postupovat? Listové těsto rozválejte do tvaru obdélníku, posypte mletou skořicí a cukrem a z obou kratších stran zarolujte do středu. Vznikne tvar podobný hlavici iónského sloupu. Troubu předehřejte na 200 °C, plech vyložte pečicím papírem. Zarolované listové těsto nakrájejte na 5mm plátky a skládejte je na připravený plech – pokládejte je a oba konce mírně stočte k sobě. Vejce prošlehejte vidličkou a mašlovačkou ho natřete na listové tvary. Posypte je cukrem podle chuti. Tvary pečte v předehřáté troubě 10 minut, pak je otočte a dopečte dozlatova, zhruba 10 minut.
novinářka Kristina Šemberová
Kristina Šemberová píše už přes deset let o jídle, ještě déle zkoumá období první republiky a zjišťuje, jak se u nás jedlo a jak se o tom psalo. Své objevy a zajímavé dobové recepty zveřejňuje na stránce Retrovaření a přes stovku vybraných prvorepublikových sladkostí sepsala do kuchařky Sladká první republika. Je autorkou kuchařek Neštěkej a jez! a Víno ve sklence a na talíři.
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Svíčková s horáckým knedlíkem podle Pepy Nemravy: Masu se zeleninou dejte den v chladu, říká účastník MasterChefa
Slano-sladké mámení: Jak na slaný karamel, aby se nespálil a nebyl plný hrudek?
Retro vaření s Kristinou: O čtvrté postní neděli se pečou koláče družbance. Jak poznáte, že jsou správně vykynuté?