Družbance, kynuté koláče s minimálně dvěmi lahodnými slaďoučkými náplněmi neoddělitelně patří k čtvrté postní neděli

Postní doba pomalu končí

Postní období, které začalo hned po masopustu, tedy na Popeleční středu, se chýlí ke konci, což s radostí přijmou hlavně ti, kteří půst opravdu dodržovali. Období půstu totiž trvá celých 40 dnů a nepatří do něj právě postní neděle. Dohromady jich je šest a ta čtvrtá právě nastává.

Ta je nejvíc známá pod svým lidovým pojmenováním družebná (případně družbadlná nebo družbadlnice), někdy se jí ale říkalo i středopostní nebo růžová. Poslední z názvů vycházel z původně starověkého zvyku, kdy se při jarních slavnostech pokládaly na oltáře bohů lístky prvních jarních květin. Tento zvyk se pak udržel i ve středověku. V tuto neděli se měnila i roucha v kostele – z fialového na růžové. 

Jedla se i pučálka

Družebná neděle byla takovým příjemným zpestřením postní doby, právě v tento den totiž bylo možné tzv. uvolnit postní kázeň. Název družebné neděle je prý odvozen od slova družba. Když se totiž mladí lidé chtěli po Velikonocích vzít, bylo nutné sňatek nejprve domluvit.

Proto právě chodili mladíci o této neděli se svými družby do rodiny své vyvolené, aby rodiče požádali o její ruku a vše dohodli. Ženich během této návštěvy dostával pučálku (naklíčený a na pánvi opečený hrách, který se podával nasladko i naslano), přičemž jej měl sníst lžící, aniž by mu hrášek spadl.  

Koláče na namlouvání

Možná byl ale výraz družebná odvozen i od družení se. V tento den odpoledne se prý scházely dívky, aby si popovídaly, mládež se pak mohla sejít na návsi a trochu se poveselit. Pro tuto příležitost se pak pekly koláče tzv. družbance, jimiž někdy dívky obdarovávaly chlapce, kteří se jim líbili. Šlo vlastně o klasické kulaté kynuté koláče, které byly specifické tím, že měly mít vždy aspoň dvě náplně – nejčastěji tvarohovou a pak třeba povidlovou či makovou, aby vznikl hezký kontrast tmavé a světlé náplně. 

Jak upéct družbance?

Na rozdíl od klasických koláčů byly družbance větší (cca 15 cm) a měly být krásně ozdobené, takže se trochu podobaly chodským koláčům. Jestliže chcete družebnou neděli prožít trochu jako za starých časů, můžete si upéct koláče podle následujícího receptu. 

Budete potřebovat: 500 g hladké mouky, 100 g moučkového cukru, 120 g másla, 200 ml mléka, 1/2 kostky droždí, 2 vejce, 1 lžíci vanilkového cukru a 1 špetku soli. Na makovou náplň si připravte: 200 g máku, 70 g cukru, 200 ml mléka, 3 lžíce rybízové marmelády, 1 špetku skořice a mandle. Na tvarohovou náplň: 500 g odtučněného tvarohu, 2 vejce, 120 g cukru, 1 lžička vanilkového cukru a rozinky. Na povidlovou náplň: 300 g jablečných nebo švestkových povidel a 100 g rozdrcených piškotů. 

1. Do mísy dejte mouku, cukr, špetku soli a udělejte v ní důlek. Do důlku rozdrobte droždí a zalijte je vlažným mlékem. Až vzejde kvásek, přidejte rozehřáté máslo a vajíčko. Vypracujte hladké těsto, které se nelepí k míse. Těsto nechte kynout asi 1 hodinu na teplém místě.
2. Na makovou náplň umelte mák a dejte do kastrůlku. Dále přidejte mléko, marmeládu, cukr a špetku skořice. Vše svařte a nechte vychladnout. Na tvarohovou náplň smíchejte v misce tvaroh, vajíčka a cukry. Na povidlovou náplň smíchejte v misce povidla s rozdrcenými piškoty do husté kaše.
3. Vykynuté těsto rozdělte na čtyři díly. Vytvarujte z dílů hladké koule a ty vyválejte do tloušťky 4-5 mm. Vytvarujte okraje a vyválené a vytvarované těsto přendejte na plech vyložený pečicím papírem.
4. Na těsto dávejte střídavě náplně a ty upravte tak, aby vznikly výseče. Makový kus pak ozdobte mandlemi, tvaroh rozinkami. Okraje těsta potřete rozkvedlaným vajíčkem. Hotové koláče vložte do trouby předehřáté na 170 °C a pečte asi 20-30 minut.

Náš tip: Velikostí se družbance blížily valašským frgálům. Ty vyzkoušejte třeba podle tohoto video receptu.