Jídelníček slovenské šlechty 18. století: Na stole bylo pečené sele, zvěřinové ragú, jemné máslové rohlíčky a litry vína

Slovensko v 18. století

Šlechtické rody v 18. století na Slovensku byly nejvíc propojeny s těmi uherskými, ale i rakouskými nebo polskými. K nejbohatším rodům na území Slovenska tehdy patřili mj. Pálffyové či Esterházyové.

V 18. století se však do řad šlechty dostaly i nové rodiny původně z řad úředníků, kteří za zásluhy ve službách vídeňského dvora dosáhli rychlé politické kariéry a s tím spojeného i finančního polepšení. Takovou byla například původně německá rodina Brunšvikovců či Grasalkovičovci chorvatského původu.

Jídelníček byl odrazem postavení hostitele

Strava slovenské (uherské) šlechty byla pestrá. Šlechta se nijak neomezovala, ve vlastních lesích měla zvěřinu, v rybnících ryby a na statcích hospodářská zvířata a drůbež. Obilí, zelenina a ovoce rostly na jejich polích a pozemcích. Jídelníček byl tedy poměrně pestrý po celý rok. 

Různé slavností příležitosti (svatby, křtiny apod.) měly prostřednictvím bohaté tabule ukázat na zámožnost hostitele. Stoly se tak doslova prohýbaly pod rozmanitým a širokým výběrem pokrmů, které odkazovaly na místní uherské a slovenské tradice, ale prolínaly se v nich i vlivy ze zahraničí. A symbolem bohatství bylo využití většinou ze zemí Orientu dováženého (a tedy drahého) koření, které dodávalo nádech luxusu.

Co se podávalo?

Vydatné polévky, zejména masové vývary a husté zeleninové polévky byly prvním chodem slavnostních hostin. Oblíbený byl kaldoun – zahuštěný drůbeží nebo i zvěřinový vývar s kousky masa, knedlíčky či nudlemi a zeleninou.

Jako hlavní chod se podávalo maso. Často šlo o pečené sele či bažanta na víně, servírovalo se také zvěřinové ragú s lesními houbami či jehněčí maso na česneku a majoránce.

Přílohou byly například pohanková kaše, krupicové knedlíky a na stolech se objevovaly i zelenina a luštěniny, třeba kapusta, hrách či fazole. Samozřejmostí byl pšeničný nebo žitný chléb či žemličky sypané kmínem.

Sladké tečky na závěr

V době půstu přišly na řadu ryby, většinou pstruh nebo kapr na másle nebo pečený s čerstvými bylinkami.

A to vše se hojně zapíjelo vínem většinou z domácích vinic.

Očekávánou tečkou každé hostiny byl dezert. Ten měl často podobu kynutých buchet či  koláčů s ovocem či povidly. Oblíbené byly medovníky plněné sušeným ovocem a oříšky, jablečné, ořechové nebo makové záviny nebo na jazyku se rozplývající jemné máslové rohlíčky.

Na závěr je vhodné dodat, že rozmach průmyslu pomalu odsouval feudály na druhou kolej. Přelom 18. a 19. století přinesl do života nejen slovenské, ale veškeré rakousko-uherské šlechty spoustu ekonomických a politických změn, 20. století pak její privilegia postupně zrušilo. 

Zdroje informací:

valka.cz: Šľachta na Slovensku v ranom novoveku

uhorsko.com: Historia regni Hungariae

mek.niif.hu: AZ ÉTELVÁLASZTÉK TÖRTÉNETI ALAKULÁSA