Jak poznat jedlé houby aneb Kdy pomůže aplikace a kdy volat mykologa: Průvodce určováním jedlých hub i pro neznalé

Mykologové jako záchytný bod

Nejspolehlivějším způsobem, jak si ověřit druh houby, je kontaktovat profesionálního mykologa. Například Česká mykologická společnost pravidelně pořádá poradny, kde odborníci určují přinesené houby. Jejich služeb využívají nejen začátečníci, ale i zkušení houbaři, kteří si nejsou jisti méně běžnými druhy.

„Pracovníci poradny seznamují zájemce na místě se základními informacemi o donesených houbách. Ve složitějších případech jsou houby podrobeny následnému určení v zázemí ČMS či u odborníka na příslušnou skupinu hub,“ vysvětluje společnost na svém webu.

Činnost poradny je zaměřena především na houbařskou osvětu a prevenci rizik, vyplývajících z houbaření, zejména prevenci otrav houbami. U jedlých druhů hub je doplňkově konzultována také jejich kuchyňská hodnota a způsob jejich využití.

Na internetu je dostupná i obsáhlá databáze českých hub včetně fotografií, popisu klobouku, třeně, výtrusného prachu a stanoviště. Databáze MykoLib nebo stránky České mykologické společnosti nabízejí přesné vědecké informace, které jsou výrazně spolehlivější než běžné hobby weby.

Mobilní aplikace? Pomocník, ne autorita

S rozmachem technologií se místo klasických tištěných atlasů hub objevila řada mobilních aplikací, které slibují identifikaci houby na základě fotografie. Mezi nejoblíbenější patří „PlantNet“, „Picture Mushroom“ nebo česká „Aplikace na houby“. Jejich algoritmy fungují na principu strojového učení, které se zlepšuje s rostoucím počtem nahraných obrázků.

Přesto odborníci upozorňují, že aplikace by nikdy neměly být jediným zdrojem ověření. Výzkum publikovaný v časopise Mycological Progress v roce 2021 ukázal, že úspěšnost rozpoznání jedovatých druhů těmito nástroji byla nižší než 70 %. Největší potíže mají aplikace s druhy, které jsou si morfologicky velmi podobné, například muchomůrka růžovka a jedovatá muchomůrka tygrovaná.

Pozor na staré atlasy hub!

Pro začátek je proto určitě dobré vybavit se klasickým tištěným atlasem hub, ale berte jen novější vydání. Jak upozorňují odborníci, některé velmi staré atlasy hub uváděly nesprávné informace. 

V určitých publikacích se dříve popisovaly některé druhy hub jako jedlé. Až později bylo zjištěno, že jde o jedovaté houby, případně o houby, po kterých je mnohým lidem hodně zle. V tomto případě jde například o bedlu zahradní, po níž má část lidí výrazné zdravotní potíže. 

Sociální sítě a houbařské skupiny

Velký rozmach zaznamenaly v posledních letech i houbařské skupiny na Facebooku. Mezi největší české skupiny patří třeba skupina Houby, která čítá zhruba 130 000 členů a s určováním hub tam radí znalí mykologové, byť se do diskuze mohou přidat i amatéři. Tato skupina má poměrně jasná pravidla a co se týká určení hub, je zřejmě nejlepší, hlavně proto, že správci skupiny jsou mykologové. 

Dále je k dispozici i skupina „Houby - určování hub“, která má má přes 36 tisíc členů, ale sami zakladatelé v popisku přiznávají, že odborníky na pomoc s určováním teprve hledají. Také skupina „Určování hub“ si na nic nehraje a otevřeně přiznávají, že na na odpovědi ohledně druhu houby u nich nelze spoléhat.  

Každopádně všechny skupiny berte s rezervou, zejména (ale nejen) v problematických případech je vhodné ověřit houby i z dalších zdrojů.

Na co si dát pozor

Nejčastější příčinou otravy je špatná identifikace. Smrtelně jedovaté houby jako muchomůrka zelená mohou na první pohled připomínat jedlé druhy. Klasickým omylem je záměna žampiónu za muchomůrku bílou nebo pečárky za závojenku olovovou.

Důležité je si uvědomit, že se nelze spoléhat pouze na barvu klobouku, přítomnost prstenu nebo „vůni po rybině“. Houby mohou mít velmi proměnlivý vzhled v závislosti na stáří, vlhkosti nebo podmínkách stanoviště.

Mezinárodní mykologické organizace jako International Mycological Association varují před „babskými“ radami typu: „Jedovatá houba zčerná se stříbrem“ nebo „Když ji sežere slimák, je jedlá“. Tyto mýty nemají žádný reálný základ.

Vzdělání a prevence

Znalost základních druhů jedlých a nejedlých hub je základem bezpečného houbaření. Doporučuje se začínat pouze s několika dobře rozeznatelnými druhy, jako jsou hřib smrkový, bedla vysoká, holubinka nazelenalá nebo liška obecná.

Dobrou pomůckou mohou být i kurzy mykologie pro veřejnost nebo přednášky, které pořádá například Česká mykologická společnost. V zahraničí jsou populární tzv. „foraging tours“, například v Kanadě nebo Švédsku, kde se účastníci učí poznávat houby přímo v terénu.

Náš tip: Pokud jste si jistí svými úlovky, můžete si podle našeho videoreceptu připravit houbovou smaženici.

Zdroje informací:
myko.cz - Ústřední houbařská poradna
zpravy.aktualne.cz - Češi dnes ani nemusí do lesa, sledují houby na Instagramu. Jaké jsou ty nejvzácnější?
citizen.org - Mushrooming Risk: Unreliable A.I. Tools Generate Mushroom Misinformation
tandfonline.com - A comparison of the accuracy of mushroom identification applications using digital photographs
wikipedia.org - Kindwise
Prahain.cz: Starý atlas hub může hodně potrápit, varuje mykoložka