Jak snadno připravit pečená povidla nejen ze švestek? Tento postup vám ušetří čas a povidla budou krásně hustá

Sladké dary přírody

Druhá polovina prázdnin patří ovoci a pokud vám za domem či na zahradě roste pár ovocných stromů, nejspíš už přemýšlíte, jak letošní úrodu zpracujete. S jemnou nadsázkou lze říci, že zpracování ovoce máme v DNA.

Novinářka a autorka obsáhlé naučné publikace Česká strava lidová Marie Úlehlová-Tilschová v ní uvádí: „Dříve totiž ovoce nebývalo jen pestrým doplňkem jídelního lístku nebo pouhým pamlskem pro děti, nýbrž bylo skutečnou a vydatnou potravou, a to právě v nejširších vrstvách. Bylo potravou vskutku lidovou a požívalo se jak v létě, tak v zimě denně a ve velkém množství, neboť se ho spousty urodily a také konzervovaly.“

To psala začátkem 40. let minulého století a pokračuje krátkým historickým exkurzem: „Naše kraje slynuly totiž kdysi ovocnictvím právě tak jako rybnikářstvím nebo chovem ovcí; tak Kosmografie z roku 1554 prohlašuje Čechy za ovocnářskou spižírnu Germánie.“

Ovoce se jedlo nejen čerstvě utržené, ale zejména se konzervovalo na období, kdy nebylo k mání. Sušilo se, nakládalo do octa, svářelo s cukrem na zavařeniny a džemy a hlavně na povidla.

Zkouška trpělivosti

Povidla se od ostatních zavařenin liší hustou konzistencí, někdy v nich doslova stojí lžíce, případně je lze rozetřít pouze nožem. Důvodem je způsob přípravy. Ovoce se nejprve rozvaří a pak se pozvolna odpařuje tak dlouho, až veškerá tekutina zmizí. Tím se zvýší sladkost povidel a zintenzivní jejich chuť a zároveň se sníží riziko zkázy v podobě plísní.

Tradičně se povidla vařila ve velkém širokém kastrolu na kamnech či na peci, kde se trvale udržoval oheň a povidla pomalu houstla. Bylo však nutné je dostatečně často míchat, aby se nepřipálila. Jinak byla celá várka zkažená, protože pach spáleniny už z ovoce neodstraníte. Kvůli přirozené sladkosti švestek však měla povidla tendenci se připalovat velice často. A tak se u plotny střídaly dcerky s mámou a babičkou a míchaly a míchaly a míchaly...

Zhoustlá povidla však vydržela v uzavřených sklenicích nebo kameninových džbáncích pod povoskovaným papírem měsíce až roky.

Povidla (téměř) bez míchání

Málokdo má doma nebo na chalupě kamna, sporák či pec na dřevo, aby mohl hodiny topit pod hrncem. A ještě méně máme času. Naštěstí lze využít moderní techniku v náš prospěch. Povidla můžete upéct i v troubě. Jejich hlavní výhodou je, že se nemusí míchat.

Ovoce se pomalu rozvaří, zkaramelizuje, a voda se z něj postupně odpaří. Vadí-li vám v povidlech kousky slupek, jablka, tvrdší hrušky a chlupaté broskve oloupejte.

Podle druhu a sladkosti ovoce volte množství cukru. Povidla lze uvařit i zcela bez cukru, ale pak je třeba opravdu odpařit veškerou tekutinu, aby ovoce nezačalo kvasit.

Naopak vždy přidejte jablečný nebo vinný ocet, případně kvasný lihový ocet nebo citronovou šťávu, které fungují jako konzervant, zvýrazní chuť povidel a dodají jim jemnou kyselost. Ocet zároveň zabraňuje připalování. 

Jak na to:

1. Ovoce očistěte, zbavte ho pecek či jádřinců, nakrájejte ho na stejně velké kousky a rozložte do pekáče.

2. Poté ho zasypte cukrem podle chuti, přidejte koření podle libosti, přelijte octem nebo citronovou šťávou, promíchejte a vložte do trouby vyhřáté na 180 °C.

3. Zhruba za 1–3 hodiny podle druhu ovoce se vše vypeče do hustých povidel. Pokud se ovoce připaluje, promíchejte ho.

4. Pokud povidla nejsou stále hustá, ale už se připalují, směs rozmixujte, vraťte do pekáče a nechte ještě trochu vypéct.

5. Horká hustá povidla rozdělte do čistých sklenic. Můžete je zakápnout rumem. Sklenice zavíčkujte, postavte dnem vzhůru a nechte zchladnout.

Nejen švestky a hrušky

Z pohádek a kuchařek známe povidla švestková, občas najdeme i zmínku o hruškových. Povidla lze ale upéct téměř z jakéhokoliv pevného ovoce. Kromě švestek a hrušek se hodí i jablka, trnky, bezinky, třešně, višně, broskve, meruňky.

Jablka jsou nejlepší sladší a moučnatější, která nejsou tak šťavnatá. Lze je doplnit skořicí, hřebíčkem či badyánem. Hrušky ladí se zázvorem, citronem a vanilkou. Zpravidla potřebují delší dobu pečení, protože pustí hodně šťávy, podobně jako broskve.

Ty si dobře rozumí s vanilkou, mletým muškátovým květem (přidejte ho až v závěru) a snítkou tymiánu. Sladkou chuť meruněk příjemně doplňuje skořice nebo levandule. Ovoce můžete také libovolně kombinovat podle toho, jak dozrává.

Než k ovoci přidáte koření, zvažte, jak budete povidla později používat. Skladováním se aroma a chuť koření zpravidla prohloubí. Povidla s přirozeným charakterem použitého ovoce můžete snadno dochutit až při dalším zpracování.

Využijete je do různých kynutých koláčů, nadýchaných buchet i malých buchtiček se šodó, do rýžového nákypu, do ovesných kaší, do kynutých knedlíků, na amolety a palačinky, na vafle, na bavorské vdolky, do martinských rohlíčků nebo třeba na valašské frgály.

Připravte si pečená švestková povidla bez míchání podle našeho videoreceptu: 

M. Úlehlová-Tilschová, kniha Česká strava lidová