Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Sůl
Zdroj: Freepik

Sůl si většina z nás spojuje hlavně s dochucováním jídel. Ve skutečnosti ale přijímáme její největší množství z běžných potravin, které často považujeme i za zdravé. Podívejte se, kde se sůl skutečně skrývá, proč jí většina z nás konzumuje několikanásobně víc, než je doporučeno, a jak to ovlivňuje naše zdraví.

Sůl je tichý společník každého jídla

Bez soli by jídlo bylo mdlé a lidské tělo by bez ní ani nemohlo správně fungovat, protože sůl pomáhá udržovat rovnováhu tekutin v těle i správnou činnost nervové soustavy. Problém ale nastává ve chvíli, kdy to s ní přeháníme. A tento problém už pomalu a plíživě překročil hranice únosnosti, aniž bychom si toho všimli. Zatímco konzumujeme nejrůznější chutné pokrmy, často považované za zdravé, dostává se do těla zároveň nenápadně stále více soli a více soli.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje doporučuje přijímat maximálně 5 g soli denně, což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Realita? Většina lidí tuto hranici výrazně překračuje. A paradoxně za to většinou vůbec nemůže slánka. A dokonce ani každodenní vaření. Jsou to potraviny, které si kupujete v obchodech, a které konzumujete denně nebo alespoň několikrát týdně.

Největší zdroje soli? Chipsy prohrávají

Když se řekne sůl, většina lidí si vybaví slané brambůrky nebo tyčinky. Jenže hlavní problém leží v průmyslově zpracovaných potravinách. Právě v těch, které máte stále po ruce v každém krámě, a které vám usnadňují přípravy snídaní, obědů i večeří. Jsou to potraviny, které se vyrábějí jako polotovary či hotová jídla.

  1. Obrovské množství soli obsahují uzeniny. Šunky, měkké i trvanlivé salámy, klobásy nebo slanina obsahují sůl nejen kvůli chuti, má v nich i roli konzervantu. Už pár koleček oblíbeného salámu může představovat významnou část denního limitu. V případě výroby uzenin se pak navíc nejedná jen o klasickou kuchyňskou sůl, ale sůl dusitanovou, která dokáže uzeniny udržet v konzumovatelném stavu dokonce po dobu několika měsíců (trvanlivé uzeniny). I výrobky označované jako dietní párky, jsou solené víc než dost.
  2. Na druhém místě je pečivo. Chléb a rohlíky jíme denně, a právě proto se sůl z této skupiny potravin rychle nasčítá. Jeden krajíc sám o sobě nepůsobí dramaticky, ale několik porcí během dne už ano. Sůl se v pekárenské výrobě používá velmi často. Dokonce i sladké pečivo, zákusky a moučníky obsahují stopové množství soli, které zde opět působí jako konzervant a zároveň dodávají těstu výraznější chuť.
  3. Oblíbené a „zdravé" sýry. Tvrdé a zrající druhy mohou obsahovat přes 1,5 g soli na 100 g. Typickým příkladem je Parmezán nebo plísňové sýry typu Niva, které jsou solené silně, a zrovna tak balkánský sýr, který je navíc naložený ve slaném nálevu.

Instantní jídla a dochucovadla

Instantní polévky, bujóny nebo hotové omáčky jsou doslova koncentrovaným zdrojem soli. Zkusili jste někdy ochutnat třeba oblíbenou Podravku předtím, než jste ji přidali do polévky nebo do rizota? Velmi slaná bývá také sójová omáčka, kečupy (dokonce i ty sladké) nebo hořčice. Často je používáme stylem „jen trochu“, ale při pravidelné konzumaci se velmi rychle dostanete daleko za hranici doporučené denní dávky soli.

Proč je nadbytek soli problém?

Jde o zdraví. Při běžném způsobu konzumace potravin si dokonce sami říkáme o zdravotní problémy. Uspěchaná doba nás často nutí šetřit časem po minutách. Nedostatek času si pak vyvažujeme rychlými nákupy polotovarů, uzenin, pečiva a dalších „šmakulád“, ze kterých doma opět rychle připravíme večeři pro rodinu a v duchu si gratulujeme, jak jsme uspořili čas. Čas možná, ale za jakou cenu? 

Dlouhodobě vysoký příjem soli organismu neprospívá, může narušovat jeho přirozenou rovnováhu a způsobovat spoustu zdravotních neduhů. Při nadměrné konzumaci slaných potravin je tělo vystaveno zbytečné zátěži, která se může postupně projevit na celkovém fungování organismu.

Jak sůl omezit, aniž by jídlo ztratilo chuť?

Chuť na slané je do značné míry naučená a vypěstovaná, stejně jako chuť na sladké. Pokud příjem soli postupně snížíte, chuťové buňky se během několika týdnů přizpůsobí a po nějaké době zjistíte, že vnímáte nadbytek soli v potravinách negativně.

Moderní doba je plná shonu a spěchu. Ale je to také doba návratu ke kořenům, a kde jinde začít než v kuchyni. To znamená více vařit doma a méně využívat polotovary, konzervy a dochucovadla. Chuť lze zvýraznit bylinkami, česnekem, cibulí nebo citronovou šťávou

Sůl sama o sobě není nepřítel. Problém je její skrytý nadbytek. A právě ten rozhoduje o tom, zda zůstane pomocníkem, nebo se stane zdravotním rizikem.

Zdroje informací: Who.int, Actiononsalt.org.uk, Heartfoundation.org.au, Wikipedia.org

Recepty k tomuto článku

]
]