Polévka chábovica: Zkuste tradiční letní polévku se zelím a cibulí podle receptu našich babiček

Co je chábovica?

Chábovica je tradiční zelňačka, která dříve patřila v létě k velmi oblíbeným a základním jídlům. Známá je především ze Slovácka, regionu na jihovýchodě republiky. Název se objevuje v okolí Uherskohradišťska, Hodonínska, ale také na Kravařsku a na Valašsku.

Staročeská a staromoravská kuchyně byla založená na jednoduchých, ale sytých pokrmech z běžně dostupných surovin. A chábovica nebyla výjimkou. Stačilo k ní zelí, brambory, mrkev a cibule.

A odkud se vzal ten podivný název? Polévka se původně vařila jen z okrajových listů zelí, které nejsou tak křehké jako ty uvnitř hlávky, a těm se na Slovácku říkalo cháby.

Zelí jako lidový všelék

Nejrozšířenější zeleninou regionu bylo zelí, pěstoval ho prakticky každý, protože se mu dařilo i v neúrodných oblastech. Nedílnou součástí každé domácnosti byla tzv. bečka neboli zelák, dřevěná nádoba, kde se kvasilo a uchovávalo kysané zelí na zimu.

Zásoby zelí se dělávaly velké, měly vydržet až do dalšího roku, ve velkých usedlostech bývala bečka tak velká, že se musela stloukat přímo v komoře, kde se skladovala, protože by neprošla dveřmi.

Kromě toho, že bylo zelí základní složkou jídelníčku, mělo velký význam v lidovém léčitelství. Během zimních měsíců bylo zelí jediným zdrojem vitamínu C. Zelná voda, která se stáčela z beček v průběhu kvašení zelí, se používala na podporu imunity, na bolest hlavy a jako lék při nachlazeních.

Lidová zelná jídla

Naši předkové si uměli vystačit s málem a dokázali připravit řadu jídel, kde hrálo zelí hlavní roli. Dnes zelí většinou jíme jako přílohu, ale kdysi bývalo nejčastějším hlavním chodem.

Na zelných listech se pekly bramborové placky podlesníky, připravovaly se kynuté slané vdolky plněné zelím, tzv. zelníky, nebo se dělala palibrada (vařené zelí ochucené jíškou, cibulí a česnekem). Moravské zelí se zahušťovalo moukou a přidávala se cibule osmažená na sádle, na Valašsku se zas přidávaly do zelí vařené brambory.

Častou úpravou zelí bylo vaření nejrůznějších zelných polévek. Známá je valašská kyselice se smetanou a bramborami, chudší podobu měla žebračka (kmínová polévka ze zelné vody), na Prostějovsku nedali dopustit na hábovou polévku s houbami. Charakteristickým znakem zelných polévek bylo, že měly spoustu variant, recepty se předávaly jen ústně a každá rodina si polévku trochu vylepšila po svém.

To se týká i chábovice, proto se můžete setkat i s variantami, kde se do ní přidává rajče, petrželka, jarní cibulka, houby, kedlubna, kapusta, klobása nebo uzené maso.

Tradiční chábovica

Podle našeho receptu si můžete vyzkoušet tu opravdu základní a původní chábovicu. Díky tomu, že se do ní nepřidává jíška ani smetana, je opravdu velice lehká a svěží. Barvu a chuť jí dodává orestovaná cibule s mrkví.

Na přípravu budete potřebovat: 1 menší hlávku zelí, 3 brambory, 1 mrkev, 1 cibuli, 100 g másla, 1 svazek cibulové natě (nebo petrželové) a sůl.

Jak na to?

1. Brambory oloupejte a nakrájejte syrové na kostičky, z hlávky zelí odstraňte zavadlé nebo poškozené okrajové listy a zbytek nakrájejte na nudličky.
2. Nakrájené brambory a zelí vložte do hrnce a zalijte vodou. Osolte, přidejte svazek cibulové natě a vše uvařte doměkka.
3. Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Mrkev očistěte a nastrouhejte najemno. Na pánvi rozehřejte máslo, orestujte nastrouhanou mrkev a teprve když pustí barvu, přidejte cibuli a dosmažte dozlatova.
4. Zeleninu z pánve přidejte do hrnce se zelím. Vše společně provařte, vytáhněte nať, dosolte podle chuti a podávejte.

Náš tip: Na Slovácku se s oblibou pečou také lokše neboli laty. Zkuste je podle našeho receptu.