Jidáše připomínají velikonoční příběh zrady. Podle legendy ale podporují i pevné zdraví

Jidášův příběh

Velikonoce jsou veskrze křesťanskými svátky, je tedy logické, že řada velikonočních zvyklostí a tradic je spojená s biblickými příběhy. Důvod, proč se o Velikonocích pečou Jidáše, není výjimkou. Postava Jidáše, jednoho z dvanácti nejbližších Ježíšových učedníků, je dobře známá a o Velikonocích tento příběh každoročně znovu ožívá; připomínáme si jej prostřednictvím církevních obřadů, ale i různých lidových zvyků.

Bible svatá praví, že Jidáš Iškariotský měl stejně jako ostatní apoštolové dar uzdravovat nemocné a vyhánět démony. Zároveň se ale také jako pokladník staral o peníze. Podle některých výkladů byl Jidáš chamtivý, podle jiných nesouhlasil s určitými Ježíšovými kroky. Ať tak či tak, v určité chvíli se Jidáš rozhodl, že svého učitele zradí a za třicet zlatých, což byla tehdy hodnota otroka na trhu, umožnil kněžím Ježíšovo zatknutí.

Dovedl je do Getsemanské zahrady, kam se Ježíš chodil modlit a rozjímat, a polibkem, předem dohodnutým tajným znamením, svého Mistra „označil“ a vydal jej tak napospas soudu. Jidáš předpokládal, že tím svého mistra jen vytrestá a pokud je Ježíš skutečným Mesiášem, lidé, pro které toho Ježíš už tolik vykonal, se semknou a prohlásí jej za krále. To se ovšem nestalo a naopak právě pod nátlakem davu byl Ježíš římským prefektem Ponciem Pilátem za to, že se vydává za krále Židů, odsouzen k ukřižování. Jidášovi došlo, že udělal chybu a zradil nevinného člověka, proto se v zoufalství oběsil. Ve stejný den byl Ježíš na Golgotě u Jeruzaléma ukřižován.

Symbol zrady i pokání

Právě kvůli biblickým událostem připravují hospodyňky každoročně na Zelený čtvrtek, tedy v den Jidášovy zrady, kynuté pečivo ve tvaru provazu. Jidáše, známé také jako Jidášky, mají připomínat jak to, že Jidáš svého učitele zradil, tak to, že si apoštol svoji zradu uvědomil. A zároveň, jelikož se velikonoční svátky prolínají s pohanskými oslavami příchodu jara, váží se k Jidášům různé legendy. Jednou z nich je, že kdo je sní za svítání, bude pak celý následující rok zdráv. Zda to platí, nevíme, ale proč to nezkusit! Jak tedy upéct ty nejlepší Jidáše?

Málo cukru, více medu  

Jidáše se připravují z kynutého těsta, které by mělo být krásně hladké a pružné, aby se z něj dobře tvořily provazy, a aby při pečení nepopraskalo a dobře udrželo svůj tvar. Můžete klidně využít receptu na vánočku, jen místo mléka použijte smetanu nebo šlehačku. Kalorie se v tomto případě nepočítají; končí přece postní období a začíná jaro, začátek hojnosti. Zároveň to ale nepřežeňte s cukrem. Jidášky by neměly být moc sladké, po upečení a vychladnutí se totiž tradičně ještě potírají medem, který symbolizuje zdraví a plodnost.

Ach, ta vůně!

A jak vytvořit krásně lesklý povrch? Vykynuté „provazy“ potřete před vložením do trouby směsí žloutku a smetany. Pokud chcete, do těsta můžete přidat i rozinky nebo mandle. Specificky zajímavou chuť a lehce kořeněnou vůni vytvoříte taky špetkou mletého badyánu nebo muškátového oříšku. Koření vždy smíchejte s prosátou moukou, a pak pokračujte dle daného receptu. Jidášky se pečou v předehřáté troubě na plechu vyloženém pečicím papírem. Při teplotě kolem 180°C to trvá asi 20 minut, záleží na velikosti jednotlivých kousků; čím menší pečivo, tím kratší doba pečení. Pokud se vám bude zdát, že povrch pečiva zlátne až moc rychle, přikryjte Jidášky alobalem a dopečte dozlatova.

Hotové pečivo nechte vychladnout na mřížce a podávejte potřené medem, případně se Jidášky můžou jíst také s máslem a marmeládou. Dobré jsou ale i jen samotné. A nejen to. Nadýchané „provázky“ vás prý mohou ochránit nejen před nemocemi, ale také před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou. Pokud vás zajímá více velikonočních tradic, zvyků a receptů, podívejte se sem.