Příběh sladké kostky: Balíček se 250 kostkami cukru se v roce 1843 prodával za 50 krejcarů a připomínal bedničku s čínským čajem

Letem sladkým světem

Napadlo vás někdy, že dějiny světa jsou plné kulinářských ingrediencí, které měly vliv na rozvoj civilizací a byly známkou společenského postavení? Mezi ně patří také cukr. Vždyť změnil tvář a chuť už středověké kuchyně a z nedostatkového zboží se koncem 18. století stal dostupným artiklem téměř pro každého.

To samozřejmě souviselo i s rozšířením základních surovin výroby cukru. Třtinový, který se dovážel z britských a francouzských kolonií v Americe a Africe, byl postupně nahrazován řepným.

První továrna na zpracování cukrové řepy byla postavena v Polsku na konci 18. století. K rozběhnutí plné výroby ale přispěly především obchodní blokády během napoleonských válek začátkem 19. století.

„První řepný cukrovar moderního období v západní části habsburské monarchie byl založen v roce 1829 v Kostelním Vydří u Dačic na panství Karla Maxmiliána Dalberga,“ doplnil pro Toprecepty.cz Martin Rychlík, ředitel Městského muzea a galerie Dačice. 

Na počátku bylo zranění

Pořád ale mluvíme o cukru, který si zákazníci kupovali jako velké tvrdé homole. Potřebovali pak různé kleštičky a sekáčky, aby si z homole mohli odštípnout potřebný kousek. Určitě ale to nebylo moc praktické, natož pohodlné.

Stejně jako u mnoha jiných vynálezů sehrála svou roli náhoda – nebo spíše nehoda. A ta se stala v již právě zmiňovaných Dačicích.

Jednoho srpnového dne roku 1841 si dáma Juliana Radová poranila prst, když odřezávala kousek cukrové homole. Není divu, protože homole byly nepraktické, tvrdé a zbytečně velké.

Nespokojená manželka řekla svému muži, aby našel jednodušší způsob, než je zdlouhavé a nebezpečné sekání. A protože jejím manželem byl Jacob Christoph Rad, rakouský ředitel místního cukrovaru v Dačicích – a zároveň nadšený vynálezce – nestálo vynálezu kusového cukru nic v cestě.

O pouhé tři měsíce později překvapil Rad svou ženu krabicí, v níž našla 350 krásně naaranžovaných kostek řepného cukru. Rad se svými kolegy zkonstruoval vřetenový lis s malými otvory. Do těch se natlačila cukrová moučka, která byla následně slisována do malých kvádříků.

Cesta cukrové kostky Evropou

Nevíme, zda Juliana měla z manželova vynálezu radost. Jisté je, že Rad již koncem roku 1842 požádal dvorní komoru ve Vídni, aby mu udělila zvláštní práva na výrobu kostkového cukru v Dačicích na dobu pěti let.

Patent obdržel 23. ledna 1843. V témže roce se novinka poprvé objevila na trhu jako čajový cukr neboli vídeňský kostkový cukr – a okamžitě zaznamenala úspěch. „Balíček obsahující 250 kostek vážil jednu libru a připomínal bedničku s čínským čajem. Byl opatřen původními etiketami, na kterých byl obrázek budov dačické rafinerie a prodával se za 50 krejcarů,“ upřesnil pro Toprecepty Martin Rychlík.

Nová forma cukru se rozšířila na západní Moravu, východní Moravu a do jižních Čech a nakonec i do pohraničí s Rakouskem. Například do Velké Británie ale kostka doputovala až roku 1875.

Na Rada se zapomnělo

Rostoucí poptávka si vyžádala nové sklady v různých místech monarchie. Rad prodal svůj patent do Saska, Bavorska, Pruska, Švýcarska a Anglie a později také cukrovaru ve Zbraslavi u Prahy.

Jeho firma v Dačicích ale zkrachovala. Na podzim roku 1846 se Rad vrátil do Vídně a krátce nato byl podnik uzavřen. Radovo jméno bylo na dlouhá léta zapomenuto a jeho vynález byl připsán někomu jinému. Teprve ve 30. letech 20. století se Jacob Christoph Rad znovu zapsal do dějin evropského cukrovarnictví. Konečně bylo veřejně uznáno, že to byl on, kdo vynalezl první kostku cukru na světě.

V původním sklepení dačické rafinerie pak byla v roce 1983 nalezena kamenná schránka s letopočtem 1841 a iniciálami ICR (Iacob Christoph Rad), ve které byla zřejmě uložena zakládající listina rafinerie.

Na slavný vynález upomíná pomník, který byl v parčíku před kostelem sv. Vavřince postaven roku 1983.

Náš tip: Podívejte se na dobové fotografie i fotku pomníku cukrové kostky v Dačicích

Fotogalerie - Kostka cukru

Další 3 fotky

Ukázat 6 fotografií

Zdroje informací:

materiály z Městského muzea a galerie Dačice

goethe.de: Vom Runden zum Eckigen

sugarhistory.net: History of Sugar

sugar.org: History of Sugar