K snídani polévka, k svačině sáček s mlékem a rohlík aneb Jak jedly děti v polovině 20. století

Ovoce a zelenina podle sezóny 

Na tom, že není dobré nechat děti, aby o svačině rozhodovaly úplně samy (zvlášť ty menší), by se tehdejší výživoví poradci s těmi dnešnímu naprosto shodli. Stejně tak na každodenní konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny.

Maminky v 50. a 60. letech minulého století ale neměly takový výběr, proto nejčastějším ovocem téměř po celý rok byla jablka, která šla uskladnit (aspoň na venkově), ostatní se řídilo sezónností.

Dovážené banány a citrusy byly v obchodech většinou jen před vánočními svátky, později se sortiment téměř celoročně obohatil o pomeranče ze spřátelené Kuby.

Alespoň část zimy vydržela zapíchnutá do nádob s pískem kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel). Zásobování potravinami nebylo zrovna perfektní, a tak musely maminky improvizovat. Chleba s máslem a kolečky mrkve nebyl nijak výjimečnou svačinou – a zdravou.

Ráno talíř polévky

V Kuchařce naší vesnice, na přelomu 50. a 60. let jedné z mála tehdejších kuchařských knih, se doporučovalo děti po ránu pořádně nacpat. Tedy klidně jim předložit talíř husté „...polévky, sladkou kaši nebo chléb s máslem a džemem či tvarohem, ale i s vaječnou, masitou nebo sýrovou pomazánkou".

K svačině mělo stačit například jablko nebo mrkev, „...u větších jedlíků s kouskem chleba nebo pečiva, bez pomazánky". Záleželo ale na tom, jestli děti měly možnost docházet do školní jídelny, protože v některých, především venkovských, školách nebyly jídelny k dispozici. To pak pořádný krajíc chleba s máslem či sádlem přišel v poledne vhod.

Sádlo a slanina pro sportovce

Plátky tvrdého sýra mezi dvěma chleby nebyly moc častou svačinkou. V oblibě byly sýry tavené, které se sice v bývalém Československu vyráběly už ve 20. letech, ale na přelomu 50. a 60. let se v obchodech začaly objevovat s různými příchutěmi (například pažitka, paprika, šunka)

Zmínili jsme se o sádle, které bylo asi v každé rodině (nejen na venkově) a hojně se využívalo v teplé i studené kuchyni. Máslo bylo do roku 1953 na příděl, proto sádlo všude hrálo hlavní roli.

Podle již zmíněné Kuchařky naší vesnice sádlo popřípadě i slanina byly vhodné pro starší děti, které již chodí do školy. „Pro ty se hodí na svačinu zejména tehdy, když zvýší svou potřebu pokrmu hrou nebo sportem."

Mléko a zase mléko

Zatímco mnozí školáci si s sebou dnes nosí jogurty, kefíry nebo různé mléčné dezerty, kterých je na výběr nepřeberné množství, v polovině minulého století byl sortiment z mnoha důvodů (například kratší trvanlivost) značně omezený.

Proto se všude propagovalo pití mléka. Kuchařky a dobový tisk přesvědčoval o prospěšnosti pití mléka. 

Mnozí z těch,  co vyrůstali v této době, mají v živé paměti sáčky s dotovaným mlékem, které společně s rohlíkem děti dobrovolně-povinně musely baštit ke svačině. Když nic jiného, užilo se s nimi hodně legrace, protože se občas protrhly...

Náš tip: Pokud se přeneseme do doby před více než 50 lety, kdy se ráno dětem doporučovala k snídani polévka, ta hrstková podle našeho video receptu by určitě posilnila.

Zdroje informací:

M. Úlehlová-Tilschová: Rok v české kuchyni

Dr. Marie Hrubá a František Raboch: Kuchařka naší vesnice