Retro okénko: Polárkový sníh v papírovém kelímku stál 4 Kčs. Vyrábí se stále, jen už není od Polárky

Legendární zmrzlina

Polárka je téměř legendou mezi zmrzlinami dob minulých a pro mnohé pamětníky je dalo by se říct synonymem pro zmrzlinu, stejně jako se slova nanuk nebo ledňáček, což byly kdysi rovněž oblíbené zmrzliny, používají obecně pro jakoukoliv zmrzlinu „na klacku“.

I v dobách předrevolučních byl zmrzlinový trh poměrně bohatý a všichni milovníci ledových pochoutek měli v letních měsících z čeho vybírat. 

Výrobou zmrzlin se zabývaly tehdejší mlékárenské podniky, přičemž mezi sebou soupeřil národní podnik Pražské mlékárny a Obchodní společnost mlékařských družstev Laktos. Druzí jmenovaní se do výroby tzv. mražené smetany pustili ve čtyřicátých letech minulého století a do té doby lze i datovat vznik populární značky Polárka. 

Jméno po ledním medvědovi

Původ Polárky sahá do roku 1949, jak ostatně dokládá i letopočet na logu této značky. Už tehdy jejich zmrzlina zazářila, nicméně své jméno nedostala po nejjasnější hvězdě na obloze, ale po ledním medvědovi, který byl v minulosti jedním z nejslavnějších a nejoblíbenějších zvířat pražské zoologické zahrady.

Šlo totiž o prvního ledního medvěda, který byl u nás odchován až do dospělého věku. Bílá medvědí samička se v ZOO Praha narodila v roce 1947, pojmenovat po ní novinku v podobě mraženého smetanového krému se tak přímo nabízelo. 

Rodinné balení na posezení

Na počátku byl mražený smetanový krém v papírové krabici s vyobrazením Eskymáka, oblíbené pak byly i polárkové dorty v plastových krabicích ve tvaru čtverce, a také polárkový sníh. Ten byl pro změnu k sehnání v obyčejných papírových kelímcích o poměrně velkém objemu 350 ml.

Ostatně, bylo na něm uvedeno, že jde o balení rodinné, ani to ovšem spoustu lidí neodradilo od toho sníst celé balení na posezení. „My jsme tomu říkali škopek, byl za 4 Kčs,“ říká pamětnice Jarča v jedné z retro skupin na sociálních sítích. 

Šlo tedy vlastně o takovou méně luxusnější a hlavně levnější zmrzlinovou pochoutku (polárkový nebo také nanukový dort stál 10,50 Kčs), jejíž chuť byla ovšem stejně dobrá. „Stál 4 kačky a byl krásně smetanový, žádný ztužený rostliny tuk, jak se dnes dává do většiny zmrzlin,“ vzpomíná třeba ve FB skupině Retro aneb Vzpomínky na časy před rokem 1989 Zdeněk. 

Vynikající polárkový sníh

V obou případech šlo o smetanové zmrzliny, které byly protikladem mražených ovocných dření, polárkový sníh se ale od polárkového dortu výrazně lišil konzistencí. Šlo totiž o lehce vyšlehanou mraženou směs připomínající zmrzlinu. Polárkový sníh býval lehčí než klasická zmrzlina, méně tučný, nadýchaný a jemný, jakoby „napěněný“, ovšem s lahodnou chutí smetany.

Vyráběl se v základu právě ze smetany, cukru a vajec, přičemž hlavním cílem bylo vyšlehat celou směs do pěnovité konzistence. Původně byl jen smetanový, teprve později se prý do něj začala přidávat vanilka a někteří pamětníci tvrdí, že existoval i v čokoládové a jahodové příchuti. Vynikající byl sám o sobě, doporučoval se ale i do pohárů třeba se šlehačkou a ovocem z kompotu nebo jako ozdoba pudinkových pohárů s banány. 

Náš tip: Vynikající vanilkovou zmrzlinu si můžete snadno udělat i doma, třeba podle našeho video receptu.