Jaké množství ovoce použít na bublaninu? S třešněmi či jahodami opatrně, aby se těsto nerozmočilo, borůvek může být víc
13. 6. 2025 Vaření
Bublanina bývá nedílnou součástí letních měsíců na mnoha stolech. Poradíme, kolik ovoce použít na bublaninu a jak zacházet s jednotlivými druhy, aby moučník byl naprosto skvostný a neodolatelný.
Letní bublanina
Bublanina je oblíbený letní moučník s ovocem, většinou z třeného těsta (variantou je i třeba kynuté či jogurtové). Obvykle to bývají třešně a višně, které jsou pro něj typické a které báječně vyniknou v nasládlém těstu. Ovšem v průběhu léta bublaniny zdobíme i jinými druhy ovoce, podle toho, na které je právě čas. Ale to není to jediné, čím se bublaniny liší. Její milovníci se také rozdělují podle toho, jestli mají radši hodně těsta, nebo když hlavní roli hraje ovoce. A je pravdou, že množství ovoce má zásadní vliv na výsledek – chuť, konzistenci i strukturu těsta.
Mohlo by vás zajímat
Kolik ovoce na jednu bublaninu
Jak jednoduchá otázka, ale odpověď tak snadná není. Obecně lze uvést, že na plech klasického rozměru 30 x 40 cm se hodí dát zhruba 300–500 g ovoce.
Potřebujeme zvážit, jaký chceme poměr ovoce k těstu. Jestli má těsto převažovat, nebo ne. Když dáme ovoce hodně, můžeme ve výsledku získat mokřejší moučník, zatímco s velmi malým množstvím ovoce bude sušší. Můžeme využít toho, že vysoké těsto lépe drží šťávu uvnitř a méně se propije do spodu. Množství ovoce se také liší podle druhu těsta, protože kromě třeného se ještě připravuje třeba kynuté či jogurtové.
Kolik množství ovoce na bublaninu podle druhu
Některé ovoce je velmi vodnaté, jiné je zase třeba pokrájet. Jak s kterým ovocem zacházet?
V případě třešní a višní je počítat s tím, že když je odpeckujeme (počítat pecky v moučníku ale může být i zábava), budou pouštět šťávu, která pak ředí těsto. Šťavnatější ovoce (např. jahody, třešně) vyžaduje spíše dolní hranici nebo úpravu (např. scezení, obalení v mouce). Nebudeme ho proto dávat příliš hustě.
Hustší ovoce (např. borůvky, rybíz) lze použít i v mírně větším množství, aniž bychom těsto znehodnotili. Váhou je to ale zhruba mezi 250-300 g, na rozdíl od třešní a višní, kterých můžeme dát 400-500 g. Právě drobné ovoce, jako jsou borůvky a rybíz, sypeme rovnoměrně, pak je menší riziko rozmočení.
Jahody hodně pouští šťávu, proto na moučník vybíráme pevné a zralé, ty totiž pouštějí mnohem méně šťávy než přezrálé plody. Jahody s poškozenou slupkou (např. otlačené) pustí šťávu téměř okamžitě po nakrájení. Protože nakrájené jahody začínají ihned uvolňovat šťávu, nakrájíme je až těsně před tím, než je dáme na na těsto. Že plech dáváme do předehřáté trouby, už je jen takovým připomenutím. Díky tomu se těsto rychle zatáhne a šťáva se méně vsákne do spodní vrstvy.
Meruňky a švestky je třeba nakrájet alespoň na polovinu, aby se upekly.
Ať jste malí, nebo velcí, každý den byste si měli dopřát jednu porci ovoce. Můžete si jen tak nakrájet jablíčko nebo hrušku, přidat banán do ovesné kaše nebo do jogurtu, dietářům zase vyhovuje…

Jak ovoce rozložit do těsta
Rozložení ovoce do těsta je důležité, aby byla bublanina rovnoměrná, propečená a chuťově vyvážená.
Někdo má rád ovoce v těstu, jiný dává přednost tomu, že bude hlavně navrchu. Když nechceme, aby ovoce klesalo ke dnu, lehce ho obalíme v mouce. Variantou je také škrob či jeho varianta – pudinkový prášek.
Mezi kousky necháváme malé mezery, aby těsto mohlo nabýt. Ovoce nedáváme přes sebe, koláč by mohl zůstat nedopečený. Nemělo by ani překrývat celou plochu, těsto by se pak mohlo začít „dusit“ a zůstat mokré. Těžší ovoce pokládáme zlehka – netlačíme ho do těsta, protože by kleslo ke dnu (např. švestky nebo větší jahody).
Pokud chceme více ovoce, dáme část do těsta, část nasypeme navrch. Vznikne tak ovocnější chuť a zajímavý vizuální efekt.
Můžeme také střídat menší a větší kousky (např. borůvky mezi meruňky). Bublanina pak bude vypadat lépe na pohled a bude mít zajímavější chuť.
Náš tip: Upéct si můžete třeba bublaninu s jogurtem podle následujícího video receptu:
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat