Vitální houby jsou hitem zdravého jídelníčku: Podpoří dlouhověkost, regeneraci a krásu a najdete je i u nás v lese

Co jsou vitální houby

V posledních letech se o nich mluví stále více. Celebrity i lidé vyznávající zdravý a aktivní životní styl je pravidelně jedí v tabletkách nebo přidávají do jídla. Tyto houby nejsou jen obyčejné kuchyňské suroviny, ale vykazují pozitivní účinky na lidský organismus.

Jako medicinální nebo také vitální houby se označují specifické druhy hub, které obsahují vysoké množství bioaktivních látek – například beta-glukany, triterpeny a polysacharidy, které mají příznivý vliv na zdraví. „Zajišťují celkovou harmonizaci organismu, ovlivňují jeho fungování, vyživují mozek a harmonizují jednotlivé orgány. Jejich oslabení se projevuje jako nemoc,“ vysvětluje Ján Hurtík, psycholog Integrální systémové terapie, která využívá synergii různých přístupů včetně tradiční čínské medicíny. Ta s vitálními houbami pracuje už po tisíce let, a v posledních letech jejich účinky a funkční přínosy ověřuje i moderní věda.

Jak vitální houby fungují

Přirozeně zdravý organismus je v rovnováze, tělo, mysl i duše fungují v souladu a naše činy i myšlenky vycházejí z našeho středu. Od tohoto ideálu se však každý den více či méně odchylujeme způsobem našeho života, a právě medicinální houby nás umí jemně do středu vrátit.

Obsahují totiž různé účinné látky – polysacharidy, triterpeny, vitaminy, minerály i antioxidanty. Jedním z průkopníků využívání medicinálních hub jako doplňků stravy je terapeut tradiční čínské medicíny Milan Schirlo, který před 14 lety začal z hub extrahovat účinné látky a v Polici nad Metují vyrábět tinktury, tablety a v poslední době i houbové kávové nápoje a želé medvídky pod značkou MycoMedica. Houby si nechává pěstovat v ekologickém režimu v Číně a zpracovává je v Čechách. Obsah účinných látek a jejich čistotu si firma nechává kontrolovat v mezinárodních laboratořích, protože o jejich přírodní produkty je zájem nejen u nás, ale především v zahraničí.

Vitální houby obsahují tyto zdraví prospěšné látky:

• Polysacharidy, zejména beta 1,3/1,6 D glukany, které posilují imunitní systém a pomáhají v boji proti infekcím.
• Triterpeny v houbě reishi regulují hladinu cholesterolu a krevní tlak.
• Antioxidanty chrání buňky před poškozením volnými radikály a snižují riziko chronických onemocnění.
• Vitamin D a další minerály podporují zdravou stavbu kostí, kůže, buněk, posilují imunitní systém a snižují účinky chronického stresu.

„Houby se odnepaměti po malých dávkách přidávaly do řady jídel. Například pornatka posiluje slezinu, která bývá při depresi a trudnomyslnosti oslabena. Hericium vyživuje nervovou soustavu. Cordyceps dobíjí energii. Hlíva zvyšuje obranyschopnost a posiluje mozek a nervový systém, pomohou i žampiony, jidášovo ucho nebo chaga, která roste na břízách. Můžete je přidat do běžných jídel nebo užívat ve formě tablet, zhruba po týdnu dvou už ucítíte rozdíl,“ dodává Ján Hurtík.

Jak zařadit vitální houby do jídelníčku

Extrakty nemusíte užívat pouze jako tabletky, některé druhy hub chutnají výtečně i tepelně upravené. Například hlíva ústřičná patří mezi medicinální houby a připravíte z ní výtečný hlívový guláš, hlívu na paprice nebo falešnou dršťkovou. Šitaké můžete přidat do zeleninového stir-fry, či masové směsi, do polévek nebo do zeleninových či nudlových nákypů.

Denisa Šimlová, která vystupuje jako Divoženka v kuchyni, učí lidi fermentovat a zpracovat zeleninu a ovoce a v posledních letech se věnuje edukaci o medicinálních houbách, říká: „V místních luzích a hájích roste široká paleta známých medicinálních hub. Z těch jedlých například hlíva ústřičná, Jidášovo ucho nebo penízovka sametonohá. Z čistě medicinálních je pak hojná třeba outkovka pestrá (známá také jako Coriolus), březovník nebo některé druhy lesklokorek. Pokud jde o období, ideální na sběr mi přijde chladná část roku, která je na dřevokazné houby bohatá a navíc jsou i lépe vidět.“ Nasbírané nebo běžně koupené houby doporučuje Denisa, která na Kokořínsku pořádá i vycházky se sběrem léčivých hub, přidávat nápadně i nenápadně do běžných jídel, nejen těch houbových.

Lze přesvědčit i odpůrce hub?

Extrakty z medicinálních hub můžete tajně přidat i do smoothie, proteinových nápojů, čajů, kaší, omáček nebo polévek. Ve formě prášku zpravidla nemají houbovou chuť a vůně je téměř neznatelná. Kapsle jednoduše spolknete. „Kdo typickou houbovou chuť a vůni nemusí, může zkusit méně aromatické druhy, jako je třeba hlíva, jidášovo ucho nebo šitaké,“ radí Denisa Šimlová alias Divoženka v kuchyni.

Vaření s léčivými houbami se od vaření s běžnými druhy neliší. Můžete je přidávat i do stejných houbových pokrmů. „Pozor jen na hořkost některých čistě medicinálních druhů (například troudnatce nebo zmíněného březovníku a lesklokorek), která vám dokáže celkovou chuť pokrmu úplně přebít. Ty je dobré přidávat skutečně po špetkách nebo je požívat v hořkých nápojích či jako preparáty,“ doporučuje Denisa Šimlová.

Opatrnost je na místě

Houby patří mezi přírodní potraviny a na každého působí trochu jinak. Sledujte proto jejich účinky a před pojídáním nebo používáním extraktů si přečtěte informace o jejich projevech a možných interakcích s jinými léky. Pokud s houbami začínáte, je dobré se poradit s odborníkem nebo ve specializované poradně.

A u hub ještě víc než u jiných potravin platí, že na jejich původu a kvalitě záleží. Houby do sebe nasávají látky z okolí. Ty pěstované v čistém prostředí a zpracované šetrně obsahují více účinných látek a méně nebo jen stopové množství těch nežádoucích.

Medicinální houby nejsou náhradou pestrého a vyváženého jídelníčku, ale mohou být jeho hodnotným doplňkem. Jejich bioaktivní látky podporují imunitu, metabolismus i nervový systém a přispívají k celkovému zdraví, pokud je zařadíte pravidelně a s rozmyslem. Zkuste je v malém množství přidávat do jídel, nápojů nebo vyzkoušejte tabletky a pozorujte, jak se cítíte.  

Náš tip: Pokud jste dostali chuť na něco houbového, uvařte si podle našeho videoreceptu hlívovou dršťkovou. 

Zdroje: Mycomedica.cz, National Library of Medicine, International Journal of Molecular Sciences, ScienceDirect.com