Boží milosti podle Josefa Maršálka: Tajemství křehkého těsta tkví v jedné ingredienci. Tuto masopustní rychlovku zvládne každý
10. 2. 2026 Vaření
K masopustu nepatří jen koblihy. Tradičním moučníkem jsou i boží milosti. Křehké pečivo z jednoduchého těsta se smaží na sádle nebo v oleji stejně jako výše zmiňovaný moučník a přímo se rozplývá na jazyku. To rozhodně platí i o těch připravených podle receptu slavného cukráře Josefa Maršálka.
Masopustní i velikonoční
Boží milosti jsou klasickým moučníkem období masopustu, který se ovšem dělá třeba i na Velikonoce, nebo na hody, křtiny či svatby. Díky snadné přípravě jsou výborným pohoštěním pro koledníky, neboť je hospodyně vždy zvládla připravit během chvilky.
Toto křehké smažené pečivo se připravuje z jednoduchého těsta připomínajícího nudlové. To na boží milosti je ale mnohem bohatší – přidává se do něj obvykle smetana nebo třeba víno, suroviny mající významný vliv na chuť a křehkost pochutiny.
Mohlo by vás zajímat
Fánky, růže i křehotinky
Těsto se rozválí podobně jako to na nudle a pak se z něj většinou vykrajují proužky či obdélníčky, v jejichž středu se vykrojí otvor a jím se provléknou konce těsta. Někdy se ale z těsta vykrajují i různé tvary, třeba květinky, které se pak slepují marmeládou. Proto se můžete setkat i s názvem masopustní růže.
Někdy se jim ovšem říká i fánky, křehotinky, křehulky, křupance, mašličky či květinky. Nejznámější je ale název boží milosti, neboť byly vnímány jako lidová obdoba hostií. Jméno prý vycházelo i z bohatosti těsta, v němž byly samé dobré věci. Dovolit se je tak mohl jen ten, kdo byl v boží milosti.
Podobné pečivo se smaží na masopust i na Velikonoce v jiných zemích. Třeba v Německu má pečivo zase o trochu jiný tvar a říká se mu zaječí ouška. V Americe se zase nezývá andělská křídla a v Polsku faworki. Podobné cukroví mají i ve Španělsku nebo v Dánsku.
Když se dá jogurt do těsta
Těsto se připravuje z pár ingrediencí – stačí vám na ně jen mouka, vejce a smetana nebo víno či rum. Cukr se do těsta nepřidává, ale po osmažení se boží milosti ještě horké vydatně obalují v cukru moučkovém.
Těsto lze ovšem ochutit třeba vanilkou, citronovou kůrou, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem či zázvorem. Známý cukrář Josef Maršálek těsto vylepšuje bílým jogurtem, který mu dodává vláčnost a lehkou svěžest.
Jak smažit boží milosti?
Pro boží milosti je typické, že se smaží na pánvi v silné vrstvě tuku. Za starých časů to bylo většinou sádlo, nyní se používá obvykle olej. Během smažení se těsto krásně nafukuje, čímž dosahuje typické křehké konzistence.
Právě kvůli smažení se doporučuje do těsta přidat trochu rumu, neboť těsto pak nenasákne tolik tuku. Boží milosti je nejlepší podávat ještě teplé, kdy je nejkřupavější, pak už vlhnou a měknou a nejsou tak dobré.
Boží milosti podle Josefa Maršálka
Pokud vás láká si boží milosti připravit a nechcete riskovat s neověřeným receptem, ten podle Josefa Maršálka je sázkou na jistotu. Jak tedy boží milosti podle slavného cukráře uděláte?
Budete potřebovat: 200 g hladké mouky, 20 g kukuřičného škrobu, 10 g vanilkového cukru, 1 g prášku do pečiva, 1 g soli, 1 vejce velikosti M, 100 g bílého jogurtu, 1 l řepkového oleje na smažení, 100 g moučkového cukru na obalení.
- Do mísy navažte mouku, škrob, vanilkový cukr, prášek do pečiva a sůl a zamíchejte. Přidejte vejce, jogurt, zamíchejte a hněťte 5-10 minut, dokud nezískáte pevné a elastické těsto, které se nelepí na mísu ani na ruce. Těsto zabalte do potravinářské fólie a dejte do lednice na 30 minut odpočívat.
- Poté polovinu těsta dobře obalte v mouce a na pomoučené ploše vyválejte na sílu 1-2 mm. Rádýlkem nakrájejte na obdélníky 4x10 cm a poskládejte je do harmoniky, ze které vytvoříte zmáčknutím motýlka (nebo dle své fantazie vykrojte libovolné tvary). Takto zpracujte veškeré těsto.
- Řepkový olej rozehřejte na 170 °C a vytvořené tvary smažte po obou stranách dozlatova, to trvá většinou 1-2 minuty, a odkládejte je na plech vyložený papírovými utěrkami, které odsají přebytečný tuk. Poté boží milosti obalte v cukru a podávejte.
Témata
Masopust
Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.
S tématem Masopust souvisí:
Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Přečtěte si Zobrazit více