Květnoví ledoví muži 2025: Tyto tipy uchrání zahradu a pomohou zajistit parádní úrodu pro letošní rok

Svátky „tří zmrzlých“

Každý rok v polovině května sledují zahrádkáři, zemědělci i milovníci přírody s napětím počasí – přicházejí totiž „ledoví muži“. Trojice svatých – Pankrác, Servác a Bonifác – je spojována s výrazným ochlazením, které tradičně bývá kolem jejich svátků. K nim se často přidává i svatá Žofie, známá jako „ledová žena“.

Kde se vůbec obávané dny vzaly? Vycházejí ze zjištění našich předků. Staré pranostiky se mohou datovat už před reformou kalendáře v roce 1582. Ta s sebou přinesla i zrušení deseti kalendářních dnů. Pamětní dny v kalendáři si ponechaly své staré místo, proto by se měl tento meteorologický úkaz podle našeho dnešního kalendáře také posunout. Mrazíky bychom správně měli očekávat až mezi 21.-25. květnem.

Datum, respektive účinky „tří zmrzlých“ také závisí na regionu. V severních oblastech bývá mrazivo 11.-13. května, pro ty jižní platí spíše 12.-15. května.

Naši předkové říkávali: „Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všeci sedláci,“ a také třeba „Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.“

Rostliny v mrazu 

Některým rostlinám nižší teploty nevadí, a tak je dáváme ven už před zmrzlými, řada plodin ale vyžaduje teplejší počasí. To většinou nastává právě po období obávaných svatých. Pak je ovšem třeba pustit se do výsevů a výsadeb, aby rostliny nevyrostly příliš pozdě a my se tak mohli včas těšit z dobré úrody.

Když je po „třech svatých“, neznamená to, že je chladnému počasí konec. Teplotní výkyvy jsou, s ohledem na klimatické změny, čím dál častější a pro jistotu se vyplatí sledovat aktuální předpověď počasí a nechat si potvrdit, že už nebudou mrazíky. Kromě toho dlouhodobá klimatická data naznačují, že nebezpečí nočního mrazu většinou končívá až s posledními dny měsíce května.

Jak připravit zahradu na zmrzlé muže a chladnější dny

Mráz není pro přírodu často dobrý. Může totiž poškodit květy i vysazené choulostivé rostliny. Pokud jsme už byli netrpěliví a na záhony, případně do fóliovníků a skleníků něco zaseli či zasadili, použijte na ochránění bílou netkanou textilii. Vyplatí se přikrýt třeba kvetoucí jahodníky, ale také zeleninu.

Co se týká stromů, tak na chlad jsou nejcitlivější peckoviny a ořešáky. Na malé koruny opět použijte pro ochranu textilii, u větších zkuste rosení. Větve a květy postříkejte vodou, která při poklesu teplot vytvoří tenký ledový obal, jenž stromy ochrání od promrznutí.

Ne všem rostlinám kratší mrazíky ale vadí. Na záhonech tak bez obav můžete mít mrkev, petržel, saláty, kapustu, brokolici, květák, kedlubnu a také sazeničky zelí.

Zelenina

Že máme jíst zeleninu, to do nás vtloukají od malička. Kolik je ale to opravdu správné množství? Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje sníst denně až 400 g ovoce a zeleniny celkem. Ideální…

Co zasadit po „zmrzlých”

Po zmrzlých (přesto kontrolujeme předpovědi počasí pro naši oblast!) už můžeme sázet teplomilné rostliny, jako jsou rajčata, popínavé fazole a některé další rostliny.

V regionech s dostatkem slunce pěstujeme venku okurky, papriky, melouny, v chladnějších je raději máme ve sklenících a fóliovnících. Po „zmrzlých” je také čas zkrášlit okolí domu balkonovými rostlinami.

Se zasazením celeru se vyplatí ještě pár dnů počkat. Aby vyrostl a byl pěkný, potřebuje stálé vyšší teploty.

Pokud jste využili časných teplých dnů a zasadili už nějakou zeleninu, můžete se třeba už těšit z kopru, špenátu, rebarbory, nebo také z ředkviček a ranného salátu.

Zdroje informací: 
compo.com: Ledoví muži
kutil.cz: Zmrzlíci jsou za dveřmi!

Náš tip: Už se můžete těšit, jak z vypěstované zeleniny připravíte třeba plněné papriky. Vyzkoušejte už teď podle následujícího videoreceptu