Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Kopřivy mohou výrazně pomoci při pečování o zdravou zahradu.
Zdroj: Pixabay, klimkin

Kopřivový výluh je jedním z nejznámějších a nejúčinnějších domácích prostředků pro přírodní hnojení a posílení rostlin. Jde o tradiční recept, který si zahradníci předávají z generace na generaci. Kopřiva dvoudomá, běžně rostoucí v příkopech, na okrajích lesů a zahrad nebo na rumištích, je často považována za plevel, přitom skrývá mimořádný potenciál.

Jak výluh funguje

Základem účinku kopřivového výluhu je vysoký obsah dusíku, železa, hořčíku a dalších minerálů, které rostliny snadno vstřebávají. Výluh navíc obsahuje kyselinu křemičitou, enzymy, třísloviny a další přírodní látky, které podporují růst, tvorbu listové hmoty i odolnost rostlin vůči chorobám. Pravidelné používání výluhu zlepšuje vitalitu rostlin, stimuluje růst kořenového systému a přispívá k bohatší sklizni.

Sběr a příprava kopřiv

Nejvhodnější dobou pro sběr kopřiv je jaro a počátek léta, kdy jsou rostliny mladé a plné živin. Používají se celé nadzemní části kopřiv, tedy stonek i listy, ale bez kořenů. Ideální je sbírat kopřivy před květem, tedy zhruba od dubna do června. To už však letos nestihnete, takže musíte spoléhat na kopřivy koupené nebo od známých.

Kopřivy se nasekají na menší části a vloží do plastové nebo dřevěné nádoby (nikdy ne kovové, protože by mohlo dojít k chemickým reakcím). Na 10 litrů vody se doporučuje asi 1 kg čerstvých kopřiv. Nádoba se naplní vodou (nejlépe dešťovou) a nechá se stát na stinném, teplém místě.

Výluh kvasí přibližně 10 až 14 dní, podle teploty okolí. Během kvašení se denně míchá, aby se proces urychlil a výluh se nepřehříval. Typickým znakem probíhající fermentace je silný, nepříliš příjemný zápach.

Jakmile výluh přestane pěnit, je připraven k použití. Před aplikací se vždy ředí, obvykle v poměru 1:10 (jeden díl výluhu na deset dílů vody), aby nedošlo k popálení rostlin.

Použití na zahradě

Kopřivový výluh je ideální pro přihnojování většiny druhů zeleniny – především rajčat, paprik, zelí, dýní, celeru nebo pórku. Skvěle poslouží i ovocným keřům, stromům a jahodníkům, zejména v období růstu. Hnojivo se aplikuje buď zálivkou ke kořenům (nejčastější způsob), nebo postřikem na list (v silně zředěné formě, obvykle 1:20).

Zálivka se doporučuje jednou týdně, v období intenzivního růstu rostlin. U plodové zeleniny jako rajčata a okurky je ale třeba opatrnosti, příliš mnoho dusíku může podpořit růst listů na úkor plodů. U těchto druhů je vhodné hnojení kopřivovým výluhem omezit na první fázi růstu a později přejít na hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu.

Výluh má i lehký repelentní účinek – pomáhá odrazovat mšice a svilušky, částečně také chrání proti padlí a jiným houbovým chorobám. K tomuto účelu se však používá čerstvý, nezkvašený nálev, který se louhuje jen 12–24 hodin a poté se aplikuje jako postřik.

Výhody a omezení

Hlavní výhodou kopřivového výluhu je jeho dostupnost, nulové náklady a ekologický charakter. Zahrádkáři, kteří se vyhýbají chemii, oceňují jeho přírodní složení a šetrnost k půdě i okolnímu ekosystému. Používání výluhu navíc podporuje přirozenou rovnováhu na zahradě, zlepšuje mikrobiální aktivitu v půdě a může být součástí kompostovací strategie.

Na druhou stranu je třeba pamatovat, že výluh z kopřiv je jednostranně zaměřený, především na dusík. Pro vyváženou výživu je vhodné kombinovat ho s dalšími druhy organických hnojiv, například výluhem z kostivalu (bohatý na draslík), popelem nebo kompostem.

Náš tip: Podle našeho videoreceptu si můžete připravit vynikající kopřivový sirup.

Zdroje informací:

soils-permaculture-lebanon.com - Nettle tea - Brew your own liquid natural fertilizer 

gardenstew.com - Use Stinging Nettles To Make A Liquid Fertilizer

fryd.app - Making Nettle Slurry as Liquid Manure: Tips & Instructions

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli