Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jakmile se začne venku oteplovat, zahrádkáři již nemají doma stání a vyráží na zahradu. Když půda oschne, již není proč váhat. Záhony je potřeba nachystat, vyhnojit a uhrabat, aby vše bylo připravené na nové výsevy a výsadby. Pečlivá příprava se vyplatí.

Venku se otepluje, zemina osychá, a to je signálem pro přípravu záhonů na nové osetí a osázení. Pečlivá péče o záhony před jejich novým "obydlením" má smysl. Pokud bychom zanedbali například odplevelení, zelenině se dařit nebude. Záhon rychle zaroste houževnatým plevelem a zbavit se jej bude obtížné. I při zahradničení platí, že méně znamená více. Raději tedy méně, ale zato pečlivě upravených záhonků.

Zemina je odpočatá, mráz si poradil s velkými hroudami hlíny z podzimního rytí a nám mnoho práce nezbývá.

Jak připravit záhony na pěstování

Dobře připravené a "vyživené" záhony jsou základem pro pěstitelské úspěchy.

  • Dobře vyživená půda: Chlévský hnůj do záhonů dáváme obvykle již na podzim. Na jaře lze přidat kompost pro zvýšení úrodnosti. Při hnojení se zaměříme na místa, kde porostou na výživu náročné rostliny (plodová zelenina, košťáloviny, brambory). Minerální hnojiva (Cererit, NPK) je nejlepší rozhodit na půdu buď před deštěm, nebo na poslední sníh.
  • Úprava povrchu: Záhony, které jsme na podzim zryli, nyní za pomoci motyčky upravíme a kovovými hráběmi uhrabeme. Na povrchu by neměly zůstat žádné hroudy, proto musíme vše rozmělnit.
  • Odplevelení záhonů: Při okopávání a uhrabování se na povrchu objeví různé menší i větší plevely, které je potřeba pečlivě vysbírat a odstranit. Organický odpad patří na kompost. Obtížné, ale důležité je zbavit se některých houževnatých plevelů (například pýr, bršlice kozí noha, pampelišky, bodláky). Ze zapomenutých kořínků jinak porostou další plevely.

Úprava terénu před osetím a osázením

Na některých zahradách sice máme obdělanou půdu ve tvaru políčka, ale obvyklejší je úprava přiměřeně velkých záhonů.

  • Hlavně rovně podle provázku: Pečlivě vyměříme záhony a rovné cestičky. Na pomoc si vezmeme kolíky a provázek. Řídíme se radami našich rodičů, zkušených pěstitelů.
  • Ideální šířka záhonů: Pohodlná šířka záhonů je taková, do jejichž středu dosáhneme z cestiček, aniž bychom do nich museli šlapat. Osvědčená šířka je tedy cca 1,2 m, přičemž délku záhonů si upravíme podle potřeby. 
  • Osvědčená šířka cestiček: Cestičky by měly být tak široké, abychom se na nich mohli snadno pohybovat i s nářadím. Obvyklá šířka je 25–30 cm. Úzké cestičky jsou nepohodlné, ale příliš široké zužují zbytečně prostor k pěstování, navíc často zarůstají plevelem. Další možností je mít mezi záhony zatravněné cestičky na šířku sekačky.
  • Mírně vyvýšené záhony: Obvykle záhony míváme trochu výše nad úrovní cestiček. Je to pohodlnější na výsev, zalévání i obdělávání.

První výsevy zeleniny

Jakmile budeme mít připravené záhony, už se můžeme pustit do prvních výsevů. Tím prvním je obvykle kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkvičky). Oseté záhony přikryjeme bílou netkanou textilií, abychom podpořili časnější klíčení a zlepšili tepelnou pohodu semínek a budoucích rostlinek.

V případě, že zastáváme péči o záhony bez rytí, doplníme do záhonů dostatek kompostu a přírodního mulče.

Komentáře

Další tipy a triky

]
]