Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zdroj: Toprecepty, Jaruna18
Zdroj: Toprecepty, Jaruna18

Ačkoliv moderní člověk žijící ve městě už není odkázán na rozmary přírody a na kvalitní úrodu, pro naše předky bylo to, jak je venku a co ze zasetého sklidí, naprosto zásadní a určující. Pojďte si s námi připomenout některé pranostiky a lidová rčení našich prababiček a pradědečků. A kdo ví, třeba se tak s nimi na chvíli propojíte. Na naše kořeny bychom nikdy neměli zapomínat.

Červenec - úrody blíženec

Co to vlastně jsou, ty pranostiky? Krátké věty, často melodické a rýmované, které spadají pod lidovou slovesnost a vážou se k předpovědím počasí, úrody a k zemědělství obecně. Poprvé jej již ve slavné Grammatica Bohemica zmínil Matouš Benešovský, a to v voce 1587, když popsal, že slovo pranostika pochází z řeckého prognósis, tedy předpověď, a navrhoval, aby se u nás zavedl náš vlastní pojem - předvědění. Jak dnes víme, to se neujalo a pranostiky zůstaly. Tyto lidové říkačky se hojně využívali ještě v 19. a i na začátku 20. století, a to především na venkově, jak uvádí český geobotanik Zdeněk Vašků v knize Hold slunci, dešti, půdě a pluhu. Jednou z nejslavnějších pranostik je Medardova kápě - čtyřicet dní kape,“ ale téměř každé roční období, každý měsíc a i jednotlivé dny a svátky má na sebe navázanou nějakou tu pranostiku. Ačkoliv dnes už většina z nás není odkázaná na pole za chalupou a to, co si na něm vypěstuje a stran předpovědi počasí se spoléháme na profesionální meteorologické ústavy, pojďme si připomenout pár červencových pranostik, kterým věřili naši předci. Jednou za čas neuškodí se s jejich zvyky na chvíli pomyslně propojit.

Jan Munzar v publikaci Medardova kápě z roku 1985 popisuje několik podobných pranostik, které mají i společný význam. Jak Co červenec neuvaří - srpen nedopeče,“ tak Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče,“ podle Munzara obojí odkazuje k tomu, že hospodáři dříve doufali, že ta úroda, která ještě v červenci nebude zcela zralá, dojde v srpnu. Ostatně, že Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce,“ je rovněž jednou z pranostik. Většinou ale spíš platilo, že Červenec - úrody blíženec,“ a proto právě tehdy vrcholily žně. Po sérii bouří, které na konci června 2021 zasáhly Českou republiku, je pro nás možná aktuálně zajímavá ještě pranostika Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.“ Munzar k červenci ještě uvádí pranostiku Jaký červenec, takový leden,“ což neznamená, že by nás čekala teplá zima, ale právě naopak. Pokud bude v červenci slunečno, teplo a vůbec bude počasí takové, jaké by v červenci být mělo, i leden by pak měl být pořádně mrazivý, zamrzlý a zasněžený.

Prokop na zelí, Markéta na ořechy

Řada svatých je rovněž svázána s lidovými pranostikami. Pokud například 2. července, v den Navštívení Panny Marie, prší, bude podle pranostik pršet až do Zuzany, tedy plných 40 dní. Ke 4. červenci a svátku sv. Prokopa se pak vážou pokyny pro hospodáře Svatý Prokop, kořen dokop,“ a Svatý Prokop, zelí okop!“ Také se věřilo, že Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane.“ 13. července začínaly zmiňované žně, protože Svatá Markyta hodila srp do žita.“ Bývala to událost pro celou vesnici, a k tomu navíc platilo, že Svatá Markyta velí: Lidé, okopávejte zelí!“ Pokud ale na Markétu pršelo, značilo to déšť na další dva týdny a zlý čas pro sklizeň sena. Zato ale Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší.“

Na sv. Kamila mělo podle pranostiky mít slunce největší sílu, na den Máří Magdalény se zase říkalo, že po ránu musí trochu mrholit; to proto, že světice oplakává Ježíše Krista. Na svatého Filipa pak ječmínek se oklípá“. A pokud den před sv. Jakubem, který má svátek 25. července, bylo hezky, značilo to bohatý zbytek žní. Ty se totiž většinou protahovaly až do září, neboť právě po Jakubovi podle pranostik bylo teprve pořádné zelí, ale i brambory. Protože Na Jakuba - kobzolí průba“ (kobzole - archaický výraz pro brambory, pozn. red). Na Jakuba pak navazoval svátek sv. Anny, neboť se říkalo, že Jakub načeše - Anna napeče“. Ale o dalších červencových pranostikách si povíme jindy.

Témata: pranostiky, tradice, historie, zajímavosti, staročeská kuchyně, sezóna

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelů