Šterc - rychlý staročeský pokrm vonící jíškou vás vyjde na pouhých 12 Kč. S opraženou cibulkou chutná přímo báječně

Prostý staročeský šterc

Staročeská kuchyně byla poměrně chudá, co do ingrediencí, zato bohatá na názvy. Hodně podobným pokrmům se tak často v různých krajích říkalo jinak a některá jídla se sobě navzájem hodně podobaly a rozdíl byl jen v maličkostech. Přesně to platí i o staročeské specialitě šterc. Někteří tak totiž označovali pokrm z mouky a sádla, jiní tvrdili, že do šterce správně patří ještě brambory. 

Šterc s bramborami

Bramborový šterc byl ideální možností, jak zpracovat brambory z předchozího dne, a dokonce prý s nimi chutnal úplně nejlépe. Šlo vlastně o kousky brambor, které se osmažily na sádle společně s krupicí nebo hladkou moukou tak, že vznikly takové malé bramborové hrudky připomínající žmolenku.

Ohledně použitých surovin se tento šterc nápadně podobal hned několik pokrmům, nejvíc asi zapražené bramborové kaši nastavované moukou zvané kocmrda, která se kdysi vařila na Slovácku nebo v severních Čechách. Podobná byla i valašská lepiduša, slovácka metyja nebo slovenská bramborová kaše s moukou fučka. Ty se ale dělaly většinou nasladko s mákem a povidly. 

Jen z mouky a sádla

Na ten nejobyčejnější šterc si ovšem vystačíte pouze s moukou a tukem, obvykle sádlem. Mouka se používá hrubá či polohrubá, ale najdete i recepty s krupicí či krupičkou. Šlo o jednoduchý a rychlý pokrm, který se připravoval v těch nejchudších rodinách snad v celém Rakousku-Uhersku.

Oblíbený byl na Vysočině a ve východních Čechách, dodával ovšem sílu i šumavským dřevorubcům při jejich náročné práci v lese, jak je doloženo v díle slavného šumavského spisovatele 19. století Karla Klostermanna. 

Jeho příprava se trochu podobala smažení jíšky. Mouka se nejprve osmahla na pánvi, pak se přilila voda, takže vznikla hmota, který trochu připomíná tu, z níž se dělá odpalované těsto. Příprava pak byla podobná jako u škubánků. Směs mouky a vody se propíchala a pak se promíchávala, dokud se neosmažila do zlatohněda a nevytvořily se hrudky.  

Šterc byl vynikající slaný i sladký

I když šlo o tak obyčejné jídlo, chuť šterce byla překvapivě vynikající. Obvykle se podával posypaný cibulkou opraženou dozlatova a dokřupava na sádle. V bohatších rodinách se pro lepší chuť přidávala občas i slanina či klobása.

Často se připravoval i nasladko. To se pak posypal moučkovým cukrem, výborně chutnal i s kompotem a zapíjel se třeba podmáslím. Někde se podával také k hustým polévkám.

Šterc je známý rovněž pod názvem šusterka – připomínal totiž sušší kaši, která při nabrání na lžíci trochu šustila. Šusterka prý ale byla častěji právě s bramborami a údajně šlo o lidové pojmenování pro škubánky, stejně jako trhánky, trpalky a nebo třeba šmorn, který zase někteří znají jako trhanec. No zkrátka, vyznat se v tom je poměrně těžké. 

Recept na staročeský šterc

Ať už budete pokrmu říkat jakkoliv, vyplatí se vyzkoušet i tuto obyčejnou moučnou verzi, třeba právě se švestkovým kompotem. Její chutí budete příjemně překvapeni. A jak na to? 

Budete potřebovat: 300 g polohrubé mouky, 200 ml vroucí vody, 2 lžíce rozehřátého sádla, sůl, na sádle osmaženou cibulku nebo moučkový cukr či zavařeninu pro sladkou verzi. 

Postup: Mouku nasypejte na pánev a pomalu ji nasucho opražte do světle hnědé barvy. Poté ji zalijte horkou vodou a přidejte sůl. Koncem vařečky směs na několika místech propíchněte, aby vystoupala voda na povrch a mouka se dobře provařila.

Při nízké teplotě pak promíchávejte, dokud těsto trochu neztmavne a nevytvoří se hrudky. Pak vše zalijte horkým sádlem a ještě zpracujte. Podávejte posypané opraženou cibulkou, případně ozdobené zakysanou smetanou. 

Pokud máte chuť na sladký šterc, posypejte jej moučkovým cukrem a pokapejte třeba zavařeninou naředěnou vodou. 

Náš tip: Máte-li rádi jednoduché pokrmy z brambor, můžete si připravit tyto vynikající škubánky s mákem podle našeho video receptu. 

Zdroje informací: 
Nase-rec.ujc.cas.cz
Plzen.rozhlas.cz
Slovník nespisovného jazyka valašského