Jak vařila moje babička v 60. letech: Nákupy v konzumu, mléko v bandasce a tahle nastavovaná kaše, to bylo naše dětství

Každodenní nákupy

Nedá se říct, že by v obchodech poloviny 60. let vůbec nic nebylo. Jen nebylo všechno, co byste chtěli. Na nákupy se chodilo každý den. Ledničku si totiž babička s dědou pořídili až koncem 60. let. Taková byla realita v malé vesnici na Kladensku.

Proto se vařilo všechno čerstvé a v chladném špajzu se maximálně přechovávalo pár dní máslo, vyškvařené sádlo, někdy den či dva hovězí vývar – a aby nezkysl, nesolil se.

Mléko v bandasce

Každodenní nákupy začínaly u paní Fanynky v mlékárně. Do přinesené bandasky nám z obrovské nádoby nalila mléko, které pak babička po návratu domů svařila. Koupit se tam také dal „syreček“ (tvaroh na strouhání) a dvakrát týdně dorty, resp. zákusky. Na výběr bývaly laskonky, štafetky, punčové řezy, žloutkové věnečky a větrníky. A také čokoládové mističky plněné ušlehanou sladkou šlehačkou.

Čerstvý chleba dvakrát týdně...

Další zastávkou býval „konzum“, jak se říkalo místní Jednotě. Tam prodávaly paní Anička a Maruška a pokaždé tam byla fronta. Chleba a pečivo si každý dopředu objednával, aby se na něj dostalo, pak už většinou nic nebylo.

Zatímco čerstvé rohlíky a housky byly k dispozici každý den, chleba se vozil jen dvakrát týdně. Zajímavé je, že několik dní vydržel naprosto bez problémů, nezplesnivěl a dal se jíst. Asi proto, že to byla tehdy poctivá výroba z kvásku. Dvakrát týdně se také do konzumu vozily uzeniny – párky, měkké salámy.

V konzumu se nakupovala rýže, těstoviny (tedy kolínka), mletá káva, čaj, konzervy s masem a paštikami. K dostání tam byl i salám. Na podzim se tam také objednávaly brambory na uskladnění.

...maso jen jednou

Jednou týdně jsme se s babičkou vypravily k řezníkovi – víckrát se maso nevozilo. Tam jsme si každý pátek vystály frontu a babička koupila to, co bylo, ne to, co by chtěla. Většinou ale bývalo nějaké hovězí maso nebo kosti na polévku, hovězí na dušení, vepřové na knedlo-vepřo-zelo nebo libovější na řízek.

Čerstvá vajíčka dostávala babička od tety z vedlejší vesnice. A protože slepice v zimě „měly dovolenou“ a nenesly, vajíčka se uchovávala ve velkých pětilitrových sklenicích naložená v tzv. vodním skle. Tak byla k dispozici do vaření a pečení po celý rok.

Polévka je grunt

A co se vařilo? Když jsme se vrátily z nákupů, babička přiložila do kamen a začala vařit. Každý den byla samozřejmě polévka. Babiččin polévkový repertoár byl široký, záleželo na ročním období a zásobách kořenové zeleniny ve sklepě.

Nejčastěji ale byla bramboračka a různé zeleninové polévky, jejichž základem byla jíška. V pondělí se někdy dojídaly zbytky z neděle. To byl hovězí vývar s babiččinými domácími nudličkami a často knedlíky s vajíčkem a kyselou okurkou. Když zbylo maso, uvařila se k němu omáčka – většinou cibulová, rajská nebo koprová.

Brambory na prvním místě

Během týdne se často vařilo z brambor, a to bramboráky, škubánky, ale i zapečené „francouzské“ brambory. Do těch se přidával měkký salám nebo maso z vepřové konzervy. Brambory byly také nejobvyklejší přílohou. Vařené s trochou kmínu nebo rozšťouchané a opečené na sádle s osmaženou cibulkou.

Z brambor se připravovala také nastavovaná kaše, které se z mně neznámých důvodů říkalo madlot. Ta se jedla s osmaženou cibulkou a kyselou okurkou nebo s párkem či opečeným plátkem lančmítu. Mám na tu kaši stále recept a tak vám jej nabízím. 

Madlot aneb Nastavovaná kaše

Na babiččinu nastavovanou kaši je potřeba:

• ½ kg brambor, varný typ C
• 150 g ječných krup lámaných
• 100–200 ml vlažného mléka
• 1 až 2 stroužky prolisovaného česneku
• sůl
• majoránka
• 2 lžíce sádla
• 1 cibulka, nadrobno nakrájená

Brambory oloupejte, nakrájejte na kostky a uvařte v osolené vodě. Krupky uvařte také v osolené vodě doměkka. Uvařené brambory rozšťouchejte a vymíchejte s mlékem, prolisovaným česnekem, solí a majoránkou. Vmíchejte krupky.

Cibulku osmažte na sádle. Kaši rozdělte na talíře a ozdobte smaženou cibulkou.

Sladký pátek

V pátek po polévce pokaždé následovalo sladké jídlo – tedy krupicová kaše, palačinky, lívance, vdolky buď smažené na sádle nebo pečené nasucho na plotně, pomazané povidly a ozdobené pribináčkem. 

V letním období se vařily kynuté ovocné knedlíky plněné meruňkami, třešněmi, švestkami či jahodami (podle sezónního ovoce), sypané strouhaným tvarohem a cukrem, polité rozpuštěným máslem.

Večeře byly studené, chleba nebo houska s máslem, paštikou, sýrem.

Jaké byly ceny?

Průměrný plat v roce v roce 1965 byl 1 493 Kč hrubého. Pro ilustraci se podívejme, jaké byly v polovině 60. let ceny potravin:

• chleba 1 kg 2,60 Kčs
• brambory 1 kg 70 Kč haléřů
• máslo ¼  za 10 Kčs
• mléko polotučné 1 l 2 Kčs
• mouka 1 kg 3,20 Kčs
• rohlík  30 haléřů
• zadní hovězí 1 kg 29 Kčs
• vejce  1 kus 1 Kčs
• pivo ½ l 1,70 Kčs
• cukr kostky 1 kg 8 Kčs

Vzpomněli jste si na prázdniny u babičky? Určitě jste si pochutnávali na omáčkách. Náš video recept připomene klasickou KOPROVOU OMÁČKU.

Zdroj informací o cenách v 60 letech:
Český statistický úřad