Co se jedlo na Moravě v době příchodu Cyrila a Metoděje? Hospodyňky připravovaly kaše z luštěnin a chleba „solily“ popelem

Věnovali se zemědělství

Lidé žili v menších osadách v jednoduchých hliněných domech, které měly často jen jednu místnost s otevřeným ohništěm na vaření. K domku býval doslova přilepený chlívek s ovcemi a kozami. Jedlo se jen dvakrát denně, ráno a večer, přes den maximálně ovoce nebo zelenina.

Úrodná půda a přívětivé podnebí umožnilo tehdejším obyvatelům věnovat se intenzivně zemědělství. Pěstovalo se samozřejmě obilí, převažovalo proso a pšenice. Na políčkách rostlo ale i žito, ječmen a oves.

Chleba s popelem

Obilí bylo základem tehdejší stravy. Drtilo se pomocí velkých kamenů na hrubší mouku. Z té se vařily kaše, ty se konzumovaly nasladko s ovocem či medem nebo naslano se zeleninou.

Hospodyňky pekly nasucho placky a výjimkou nebyl už ani pšeničný chleba. Ten se tomu dnešnímu moc nepodobal, šlo jen o mouku, vodu a sůl. A protože sůl nebyla tak běžná jako dnes, přidával se do těsta místo ní popel! Mělo to svou logiku, protože popel z ovocných stromů měl trochu slanou chuť a ten z lesních stromů a buku a dubu zase nahořklou.

Kaše z luštěnin

Důležité byly v jídelníčku i luštěniny. Je zajímavé, že kromě čočky a hrachu tu byla velmi rozšířená vikev čočkovitá, vysazoval se koňský bob (podobný fazolím) a hrachor (španělská čočka). Ani jedna z posledně tří jmenovaných luštěnin, kterým se daří především ve Středomoří,  se dnes už u nás nepěstuje. Jejich semena se musela dlouho namáčet i dlouho vařit. Z luštěnin se připravovaly především kaše, které se někdy vylepšovaly kousky masa.

Nesmíme zapomenout na zeleninu a ovoce. Na základě archeologických nálezů víme, že na stole byly například mrkev, petržel nebo kopr. Z ovoce pak jablka, hrušky, ořechy, ale i broskve.

Ovce a kozy byly důležité

Ovce a kozy chovali obyvatelé Velké Moravy především na mléko, z kterého vyráběli tvaroh a sýry. Na zimu je ale většinou poráželi. Postupně se také začínala chovat prasata, husy a slepice. Maso se jedlo jen občas, převládala zvěřina a lesní ptáci. A lidé, kteří bydleli v blízkosti řek a potoků, si mohli poměrně často pochutnávat na rybách.

Základy vinařství

K dnešní Moravě neoddělitelně patří víno a destiláty. S nadsázkou můžeme říct, že věrozvěsty Cyrila a Metoděje však slivovičkou určitě nevítali. Tehdy totiž destilaci alkoholu ještě neznali. Vařili si pivo a medovinu a popíjeli víno. Víno sem „přišlo“ ve starověku spolu s Římany a jeho pěstování se tu dařilo. První vinohrady pak byly vysazeny v okolí dnešních Mikulčic.

Pokud se chcete alespoň trochu přiblížit jídelníčku 9. století, připravte si luštěninovou kaši. Zkusit můžete i hrachovou podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací: 

moravskynarod.cz: Jak se stravovali na Velké Moravě?

mytrencin.sme.sk: Veľká Morava: Muži pili pivo, ženy mali rady šperky. Ak nemali soľ, pomohli si popolom

slovacky.denik.cz: V Památníku Velké Moravy ochutnávali jídla Slovanů