Co se jedlo na Moravě v době příchodu Cyrila a Metoděje? Hospodyňky připravovaly kaše z luštěnin a chleba „solily“ popelem
5. 7. 2023 Historie a zajímavosti
Letos je tomu 1160 let, kdy na pozvání velkomoravského knížete Rostislava dorazili v roce 863 na Moravu bratři Cyril a Metoděj, kteří na naše území přinesli křesťanství a položili základy vzdělanosti. Jaký byl tehdy běžný život na Velké Moravě?
Věnovali se zemědělství
Lidé žili v menších osadách v jednoduchých hliněných domech, které měly často jen jednu místnost s otevřeným ohništěm na vaření. K domku býval doslova přilepený chlívek s ovcemi a kozami. Jedlo se jen dvakrát denně, ráno a večer, přes den maximálně ovoce nebo zelenina.
Úrodná půda a přívětivé podnebí umožnilo tehdejším obyvatelům věnovat se intenzivně zemědělství. Pěstovalo se samozřejmě obilí, převažovalo proso a pšenice. Na políčkách rostlo ale i žito, ječmen a oves.
Mohlo by vás zajímat
Chleba s popelem
Obilí bylo základem tehdejší stravy. Drtilo se pomocí velkých kamenů na hrubší mouku. Z té se vařily kaše, ty se konzumovaly nasladko s ovocem či medem nebo naslano se zeleninou.
Hospodyňky pekly nasucho placky a výjimkou nebyl už ani pšeničný chleba. Ten se tomu dnešnímu moc nepodobal, šlo jen o mouku, vodu a sůl. A protože sůl nebyla tak běžná jako dnes, přidával se do těsta místo ní popel! Mělo to svou logiku, protože popel z ovocných stromů měl trochu slanou chuť a ten z lesních stromů a buku a dubu zase nahořklou.
Kaše z luštěnin
Důležité byly v jídelníčku i luštěniny. Je zajímavé, že kromě čočky a hrachu tu byla velmi rozšířená vikev čočkovitá, vysazoval se koňský bob (podobný fazolím) a hrachor (španělská čočka). Ani jedna z posledně tří jmenovaných luštěnin, kterým se daří především ve Středomoří, se dnes už u nás nepěstuje. Jejich semena se musela dlouho namáčet i dlouho vařit. Z luštěnin se připravovaly především kaše, které se někdy vylepšovaly kousky masa.
Nesmíme zapomenout na zeleninu a ovoce. Na základě archeologických nálezů víme, že na stole byly například mrkev, petržel nebo kopr. Z ovoce pak jablka, hrušky, ořechy, ale i broskve.
Ovce a kozy byly důležité
Ovce a kozy chovali obyvatelé Velké Moravy především na mléko, z kterého vyráběli tvaroh a sýry. Na zimu je ale většinou poráželi. Postupně se také začínala chovat prasata, husy a slepice. Maso se jedlo jen občas, převládala zvěřina a lesní ptáci. A lidé, kteří bydleli v blízkosti řek a potoků, si mohli poměrně často pochutnávat na rybách.
Základy vinařství
K dnešní Moravě neoddělitelně patří víno a destiláty. S nadsázkou můžeme říct, že věrozvěsty Cyrila a Metoděje však slivovičkou určitě nevítali. Tehdy totiž destilaci alkoholu ještě neznali. Vařili si pivo a medovinu a popíjeli víno. Víno sem „přišlo“ ve starověku spolu s Římany a jeho pěstování se tu dařilo. První vinohrady pak byly vysazeny v okolí dnešních Mikulčic.
Pokud se chcete alespoň trochu přiblížit jídelníčku 9. století, připravte si luštěninovou kaši. Zkusit můžete i hrachovou podle našeho videoreceptu:
Zdroje informací:
moravskynarod.cz: Jak se stravovali na Velké Moravě?
mytrencin.sme.sk: Veľká Morava: Muži pili pivo, ženy mali rady šperky. Ak nemali soľ, pomohli si popolom
slovacky.denik.cz: V Památníku Velké Moravy ochutnávali jídla Slovanů
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Jaká část chřestu je vhodná k jídlu a kterou naopak vyhazujeme? Poradíme
Halušky se zelím: Základem je výběr správných brambor i mouky a jejich poměr, dušené zelí dodá nový rozměr chuti
Historie na talíři: Sůl měla ve starověku stejnou hodnotu jako zlato, hitem 70. a 80. let bylo šťavnaté kuře v soli podle tohoto receptu
Přečtěte si Zobrazit více
Ve středověké krčmě na pivě nešidili, zato zde kvetl hazard a chudým se k jídlu podávala kaše. Bohatší si dopřávali veverku nebo ježka!
Historie piva: Vařili je mniši a bylo tak husté, že se jedlo lžící! Co ještě nevíte o našem národním nápoji?
Historie chleba: Z pšenice se původně dělala jen kaše, později byl bílý chléb symbolem bohatství a ten tmavý byl určen pro chudé