Jak na dokonalou bruschettu? Slavná italská topinka sází na čerstvá rajčata a bazalku. Pak chutná božsky i u nás

Symbol italské kuchyně

Bruschetta je takovým malým kouskem Itálie na talíři a jídlem, které vás každým soustem rázem přenese na italský venkov. Ostatně stejně jako třeba v případě salátu caprese se v ní odrážejí barvy italské vlajky – bílou reprezentuje světlý chléb, červenou rajčata a zelenou lístky bazalky, suroviny pro italskou kuchyni nejtypičtější.

Jednoduchá bruschetta dokonale vystihuje podstatu italského vaření, jež je založené hlavně na kvalitě, čerstvosti a sezonnosti a na tom, že i z pár surovin se dá vykouzlit úžasné jídlo.

Kvalitní suroviny jsou základ

Vyhlášený italský předkrm má podobu obyčejného plátku opečeného chleba, jenž je potřený česnekem, obložený na kousky nakrájenými rajčátky posypanými solí a pepřem a nakonec ozdobený lístky bazalky.

Jeho příprava je velmi jednoduchá, během chvilky máte hotový zdravý a přitom sytý pokrm. Půvab bruschetty spočívá hlavně ve správně zvolených ingrediencích. 

Pokrm dávných Římanů

Bruschetta se obvykle servíruje před hlavním chodem a jejím úkolem je navnadit chuťové pohárky na další jídlo. Často si ji ale lidé dávají i jako lehkou večeři, jako pohoštění k drinku, součást antipasti nebo coby snídani či malou svačinku kdykoliv během dne. V Itálii ji najdete v nabídce snad každé restaurace – vždyť jde o tradiční pokrm, jehož historie sahá do dávných dob. 

Usuzuje se, že název bruschetta zřejmě pochází z italského slovesa bruscare, jež znamená opékat či pálit. Její původ sice není úplně známý, ale na první jednoduché verzi bruschetty v podobě krajíčku chleba namočeného do oleje si zřejmě pochutnávali již ve starověkém Římě. Někteří historikové tvrdí, že vznikla v oblastech Toskánsko a Lazio. V každém případě ale na počátku zřejmě byla snaha ještě upotřebit starý chleba. 

Další verze bruschetty

Klasická bruschetta je ta rajčatová neboli bruschetta al pomodoro, jež je krásně svěží, aromatická i jemně pikantní. Tato základní verze se někdy vylepšuje ančovičkami, mozzarellou, parmazánem, šunkou prosciutto nebo se vše ještě pokape balzamikovým octem.

Existují ovšem i další méně obvyklé varianty, např. s pečenou marinovanou zeleninou, houbami, avokádem, artyčoky, broskvemi v balzamiku nebo s černou kapustou. 

Jak na dokonalou rajčatovou bruschettu?

Ta nejznámější bruschetta je však rajčatová, která se sice jeví jako velmi snadná, nicméně chcete-li, aby jídlo chutnalo jako v Itálii, pár věcí byste během její přípravy neměli opomenout. 

Chléb – ten je u bruschetty naprosto zásadní. Nejlepší je rustikální bílý nebo kváskový, který má pevnou střídku a hezky drží tvar. Krajíčky opečte nasucho na grilu nebo v troubě, dokud nebudou zvenku křupavé a uvnitř ještě lehce měkké.

Česnek – je dobré jím potírat ještě horký chléb. S česnekem to ovšem nepřehánějte, stačí jen lehounce, aby dodal chlebu vůni, ale nepřebil ostatní chutě.

Rajčata – stejně jako chléb jsou zásadní i rajčata. Ta by měla být ideálně ze zahrádky nebo z trhu a co nejzralejší, voňavá a vyhřátá na slunci. Nakrájejte je na malé kostičky, zbavte přebytečné šťávy a promíchejte s olivovým olejem, solí a čerstvou bazalkou. Právě kvalita rajčat určuje, zda bude bruschetta jen obyčejný chleba s rajčaty, nebo malý zázrak.

Olej – rajčatovou směs navrstvěte na připravený chléb těsně před podáváním, aby pečivo zůstalo křupavé a nerozmáčelo se. Nakonec vše zakápněte extra panenským olivovým olejem. Ihned podávejte. 

Náš tip: Bruschettu s rajčaty můžete připravit podle našeho videoreceptu.